Krutá paní

Dostala jsem pozvání na Večer v mučírně. Tentokrát koncipovaný jako Večírek bohyň a jejich otroků….. Paní Čarodějka se přestěhovala, zařídila novou mučírnu a my měli kolaudovat. Bezva! Safryš! Kde já vezmu ale otroka???!!! Problém!
Problém?
Nesnáším to slovo! Dráždí mne, jak býka červený hadr! Kdo mne chce naštvat, pronese jedinou větičku a většinou uspěje: To nejde…..
Vlastně jsem se ani moc nerozmýšlela a naznačila v mailu možnost zúčastnit se jednomu dobrému kamarádovi. Protože jde o muže vzdělaného, otevřeného a kupodivu i přirozeně inteligentního, nebylo se čeho bát.
Chytil se.
Vím, že ho BDSM zajímá a vzrušuje.Není to subík, tak jako já nejsem typická domina. Pouta a kožichy…. To ho vzrušuje! Chci prožít večer, kdy budu tvým otrokem. Budu plnit všechna tvá přání, ale budu patřit jen tobě, nikomu jinému! Tak zněla jeho podmínka. Bylo dost těžké ji akceptovat, protože má-li být můj otrok spokojen s výcvikem, nemůže se přece svěřit jen do mých nešikovných rukou. Ale jsem riskér. Budeme tu hru hrát spolu, oba poprvé, uvidíme… Bylo to vzrušující a neznámé. Nastalo období dohadování a vyjasňování si představ. Můj budoucí otrok stále odmítal nutnost stanovit si předem nějaká pravidla. Dost mne tím štval a vlastně tak i ladil do mé budoucí role… Oproti svému partnerovi jsem ale byla ve výhodě. Absolvovala jsem již dva Večery v mučírně a měla jsem dva vzácné rádce: Čarodějku a Štíra. Dostala jsem základní impuls: Hru musíš začít co nejdříve. Svého otroka musíš vychovat dříve než na večírku. Tvůj otrok se musí těšit! Máš mobil, ne?? Vzala jsem do ruky své virtuální vodítko. Vždycky mne štvalo, že můj kamarád – budoucí otrok – mobil na noc vypíná a já, noční tvor, musím čekat až do rána, než se s ním mohu spojit. Vlastně to není tak špatné, být jeho Paní, teď si to s ním vyřídím: Od této chvíle budeš mít svůj mobil stále zapnutý, abys byl stále k dispozici své Paní!
Tak! A jestli ne!…
Ano Paní

Hmmm… funguje to. Zvláštní pocit. Úspěšný muž jak hora, bývalý zápasník a on mne snad opravdu bude poslouchat.. Divné… Vytvoříš si své vlastní Desatero, které vyjádří tvou oddanost k Paní a naučíš se je zpaměti! Přečtu si je u ranní kávy! Spokojena sama se sebou, odkráčela jsem spát. Má práci na celou noc. Očekávala jsem dlouhý poetický výtvor, opěvující moji osobu. Během pěti minut se mi na display telefonu objevilo deset strohých bodů vyjadřujících zvrhlé touhy mého otroka!
Tak to tedy ne!!!!!
V tu chvíli se konečně probudila ve mně spící Domina! Následovalo několik dalších příkazů a zákazů, které měly mého otroka naučit poslušnosti a především vyzkoušet jeho fantazii a vynalézavost. Pro plnění některých mých příkazů ji skutečně bylo zapotřebí. Můj otrok mne však zklamal a příkaz rychlé odpovědi na můj mail nesplnil. Možná po něm chci mnoho. Možná je to i moje vina, nedal jsem mu možnost time off…. Žádný únik. Pro něho, ale vlastně ani pro mne! A přitom Domina může vše! Vynalezla jsem přece dvě kouzelná slůvka: PRÁCE, MANŽELKA. O to víc mne překvapuje, když můj inteligentní otrok hledá výmluvy, místo toho, aby heslo použil. Sakra! Dělá si ze mne legraci nebo jsem ho tak totálně zblbla??? Tápu a vzrušení ze hry opadá… Sedám k počítači, surfuji po netu, hledám inspiraci na stránkách profesionálních Domin. Vím přesně, co hledám a když to nacházím, stahuji a upravuji text všech přikázání podle svých představ. Znovu cítím, že se mne zmocňuje hráčská vášeň.

Ten zmetek bude můj!

!!!!! Pět bodů, které si musí otrok zapamatovat a na rozkaz správně a oddaně říci své Paní: !!!!!

1. jste moje jediná Paní, které jsem vždy k dispozici
2. udělám všechno, co mi řeknete a kdy mi řeknete
3. můžete si se mnou dělat, co chcete
4. já a můj penis jsme Vaše hračka
5. nikdy nesmím zapomenout všech pět bodů

Mé desatero

1. musím nosit obojek na svém krku, ten, který mi určí má paní
2. zdravím svou paní zásadně vkleče a se sklopenýma očima
3. nesmím se paní dívat do očí, pokud mi to nepřikáže
4. všechny příkazy musím splnit a to rychle, spolehlivě a přesně
5. smím mluvit jen tehdy, jsem-li tázán, nesmím bez dovolení odejít
6. nesmím bez dovolení jíst ani pít
7. pohybuju se pouze tak, jak mi to paní poručí
8. před svou paní klečím
9. Nesmím bez dovolení onanovat, ani se jinak uspokojovat

Další pokyny

• oslovení a pozdrav musí být přesně takové, jak si přeje paní
• po pozdravu otrok sám vždy požádám o nasazení obojku na krk
• otrok má své vyhrazené místo na zemi, kde se zdržuje, když ho jeho paní nepotřebuje a kde také spí
• pohybuje se pouze na vyhrazených místech určeným způsobem a tiše aby nerušil
• otrok mluví pouze, je-li tázán a odpovídá stručně a jasně
• otrok je majetkem své paní, která má právo dělat, co se jí zachce
• otrok děkuje za každou maličkost, která mu byla milostivě dovolena, či poskytnuta
• otrok děkuje za každý trest, který byl vykonán a to hned a oddaně
• otrok děkuje ihned za každou ránu, kterou mu Paní uštědří
• otrok děkuje vždy na kolenou a zároveň líbá nohy své paní
• pokud chce poprosit svou paní, prosí jako pes
• otrok smí jíst pouze pokud mu to paní dovolí
• otrok jí jídlo na svém místě, kde mu paní přikáže
• otrok smí na toaletu pouze pokud správně poprosí a jeho paní uzná za vhodné, že je to potřeba
• otrok plní všechna přání a rozkazy své paní bez odmlouvání, rychle, přesně a oddanně

Má Paní jedním z Vašich prvních úkolů bylo nevypínání mobilu a okamžitá odpověď na vaše sms. Najednou jsem si uvědomil důležitost mobilu, jako spojovacího článku s mou Paní. Vzrušuje mě nutnost okamžité odpovědi a přesto, že nejsem na vodítku své Paní, na kterém bych tak rád byl, trochu se tak cítím a je mi tak hezky.

SPRÁVNĚ JSI POCHOPIL, ŽE ZAPNUTÝ MOBIL MI NAHRAZUJE VODÍTKO, NA KTERÉ POTŘEBUJEŠ UVÁZAT! POKUD HO VYPNEŠ, ČI JSI NEDOSTUPNÝ, JE TO STEJNÉ, JAKO KDYŽ SE VODÍTKA ZBAVÍŠ! MĚL JSI PŘECE DOST ČASU NA TO, ABYS SÁM ROZHODL, ZDA HO CHCEŠ NOSIT, NEBO NE! PAMATUJ, ŽE JEN NA ZÁKLADĚ TVÉHO VLASTNÍHO ROZHODNUTÍ JSEM TĚ ZAŘADILA DO VÝCVIKU A NEBUDU UŽ TRPĚT ŽÁDNOU NEPOSLUŠNOST.

Dalším úkolem bylo desatero, snažil jsem se je napsat podle abecedy, abych si ho lépe zapamatoval a chtěl jsem vás překvapit rychlostí, s jakou jsem ho napsal. Po vašem správném neschválení jsem pochopil, že není vůbec nutná rychlost, ale promyšlenost a co nejlepší vyjádření mé pozice otrokA.

TVÉ DASATERO JE STRUČNÉ, SNAŽIL SIS USNADNIT ÚKOL! ALE JE CELKEM VÝSTIŽNÉ, TAKŽE JSEM TI TO ODPUSTILA. ČASEM SÁM POZNÁŠ, ŽE BUDEŠ CHTÍT BÝT MNOHEM OBŠÍRNĚJŠÍ. SNAŽ SE PROTO, ABYCH TVÉ NOVÉ DESATERO PAK CHTĚLA POSLOUCHAT!

Zpočátku píšu na konci sms p další chyba a vaše správné upozornění na ni. Zpočátku mi to slovo otrok nějak nejde a tak píšu o, čím dál si však uvědomuji svoje postavení a začínám se s tímto oslovením ztotožňovat. Nyní už svůj podpis Váš otrok píšu s radostí a jsem na to hrdý. Vždyť se mi dostalo to největší ocenění, mohu být cvičen svojí Paní, která má se mnou tu trpělivost a chce jen mé dobro. Uvědomuji si, že mne čeká dlouhá cesta k tomu, aby jste se mnou byla spokojena ale na jejím konci bude to, co si ve skrytu duše přeji, za co se teď už vůbec nestydím být Vaším otrokem. Ano patří Vám i mé myšlenky a tak je skládám, tak jak přicházejí, upřímně a tak jak jsou.

PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE POTÍŽE S PODPISEM DEFINITIVNĚ ZMIZELY VE CHVÍLI, KDY JSI PŘEPSAL VE SVÉM MOBILU MÉ JMÉNO! JEN TVÁ NEZKUŠENOST TĚ UCHRÁNILA TRESTU. OČEKÁVÁM, ŽE UŽ SI PAMATUJEŠ, ŽE JÁ JSEM TVÁ PANÍ, MADAM, VLÁDKYNĚ, BOHYNĚ………..TVŮJ ŽIVOT.

Pátek, jdu na ples a vypínám mobil, už to, že jdu na ples bez své Paní je opovážlivost

SPRÁVNĚ A ZCELA SÁM SIS UVĚDOMIL, ŽE OD NYNĚJŠKA AŽ DO PÁTKU MNE MUSÍŠ POŽÁDAT O DOVOLENÍ ZDA SE MŮŽEŠ VĚNOVAT ZÁBAVĚ!

a opravdu, kdyby to bylo jen na mě, tak jsem doma s mobilem a plním přání své Paní. Už dopředu jsem, ještě jako Petr pozval svého kamaráda s jeho dívkou a tak jsem trochu tímto tlačen. Tím porušuji důležitý zákaz, zákaz vypínání mobilu, jsem si toho vědom a ihned ráno píšu své Paní, odpověď nepřichází, jsem si vědom svého provinění. Přichází neděle a poprvé můžu své Paní telefonicky přednést desatero pro ní. Chápu to úplně vážně a má tréma způsobuje zaváhání, kterého jste si všimla, pak se mi daří plnit Vaše úkoly a jsem spokojený otrok, protože takový jsem ve svém nitru a konečně můžu dostát svému osudu.

VYVLÉKL SES Z VODÍTKA…. OČEKÁVÁŠ SNAD, ŽE TVÁ PANÍ BUDE ZA SVÝM PSÍKEM BĚHAT NEBO SI POČKÁ, AŽ SE POKORNĚ VRÁTÍ, PROTOŽE VÍ, ŽE JEN U NÍ MU BUDE DOBŘE, JEN U NÍ NAJDE KLID A BEZPEČÍ, POCHVALU I SPRAVEDLIVÝ TREST, JEN U NÍ NAJDE PO ČEM JEHO DUŠE OTROKA TOUŽÍ?

Pak přichází těžký okamžik mého výcviku, opravdu v té době nemohu splnit přání své Paní

NEMŮŽEŠ OTROKU? OPRAVDU? OD SVÉHO OTROKA OČEKÁVÁM NEJEN MECHANICKÉ PLNĚNÍ ROZKAZŮ, ALE TAKÉ PŘEKOVNÁVÁNÍ PŘEKÁŽEK, KTERÉ BY BRÁNILY SPLNIT PŘÁNÍ PANÍ. JEDNODUCHÉ PŘÍKAZY, ZVLÁŠŤ JSOU-LI PRO OTROKA VZRUŠUJÍCÍ, SPLNÍ KAŽDÝ HLUPÁK! JÁ VŠAK CHCI VYJÍMEČNÉHO OTROKA, KTERÝ NEVÁHÁ OBĚTOVAT SVÉ POHODLÍ, PŘEKONÁ PŘEKÁŽKY A CHYTŘE A S DŮVTIPEM NEJDE CESTU, JAK MNE POTĚŠIT SPLNĚNÍM ÚKOLU :O))) JEN TAKOVÉHO OTROKA MOHU S PÝCHOU PŘEDVEST SVÝM PŘÁTELŮM A JEN TAKOVÉHO OTROKA MOHU NÁLEŽITĚ ODMĚNIT.

a jsem z toho nešťastný pak se ve mě něco láme a já, nerad na to vzpomínám, už nemám ten krásně vzrušivý pocit, pocit, že Vám patřím a dostavuje se vážná krize mého výcviku. Porušil jsem tím druhý bod z pěti, udělám, vše co mi řeknete a kdy mi to řeknete. Je to závažné provinění, provinění, proti kterému je otázka pěti a nebo deseti minut do odpovědi ničím /přesto, že jsem za ní dostal zasloužený trest, trest za který znovu děkuju/. Vzpomněl jsem si ještě na váš příkaz, děkování za trest, je to správné, trestáte-li mne snažíte se o to, abych si uvědomil svou chybu a naučil se dělat věci správně. Dnes ráno si uvědomuji závažnost svého provinění a formou sms Vás prosím o odpuštění. Těší mne vaše velkorysost a odpuštění mého, velmi závažného provinění.

ODPUŠTĚNÍ? ZAPOMÍNÁŠ SNAD, ŽE I PANÍ JE LIDSKÁ BYTOST I KDYŽ BOHYNĚ?? A CHYBOVAT A POCHYBOVAT JE PŘECE LIDSKÉ :O) ZLOMIT ČLOVĚKA PROVAZY A BIČEM DOKÁŽE KAŽDÝ, POUZE SKUTEČNÁ PANÍ DOKÁŽE ZÍSKAT ODDANOST A POSLUŠNOST SVÉHO OTROKA BEZ TĚCHTO NÁSTROJŮ, ABY JE POZDĚJI MOHLA POUŽÍT K PROSPĚCHU OBOU! TY JSI SICE NULA A HRAČKA PRO MOJE OBVESELENÍ A ZÁBAVU. JSI STÁLE CETKA, KTEROU MOHU KDYKOLIV ZAHODIT, DAROVAT NEBO PŮJČIT! NEZAPOMÍNEJ NA TO! ALE MÝM CÍLEM JE PROMĚNIT TĚ V DRAHÝ KÁMEN, KTERÝ SI PONECHÁM NEBO NENEJVÝŠ VĚNUJI OSOBĚ VELMI BLÍZKÉ A MILÉ!

Jsem šťastný, že jsem zase Vámi ovládán a pomalu cítím, že se dostávám zase na své cestě k Vašemu dokonalému otroku dále. Dále znamená, že moje neposlušná a vzpurná část vědomí stále mizí a převažuje to správné, plně se odevzdat přání své Paní a pod jejím spravedlivým vedením se dostat tam, kam chci a toužím. To jest být vaším dokonalým otrokem. Pak si otevírám Vaše maily a žasnu, tak pěkně promyšlené body, řád, podle kterého se musím a chci chovat. Opisuji si je na papír, pak zpět do počítače, mám je s sebou a učím se z nich. Zákaz sexu v jakékoliv podobě dnes dodržuji, musím se přiznat, že při odříkání desatera v neděli jsem byl v poutech a nemohl jsem to vydržet a udělal si to. Dnes se mi stává, že při každém pípnutí sms se mi postaví, při pocitu, že si na mě vzpomněla má paní a pokud toto napětí nebudu moci uvolnit onanií, tak to asi dopadne jako na vojně, budu mít krásný sen a pak špinavé pyžamo.

OPĚT SE DOZVÍDÁM, ŽES NESPLNIL MŮJ ROZKAZ! ALE PROTOŽE MLUVÍŠ PRAVDU, NEPOTRESTÁM TĚ. ALE ANI NESPLNÍM TVÉ PŘÁNÍ, ABYS NEMUSEL OPISOVAT 5 ZÁKLADNÍCH PRAVIDEL TOLIKRÁT! PROTOŽE JSEM ALE LASKAVÁ A OCEŃUJI, ŽE MLUVÍŠ PRAVDU, DÁM TI VYBRAT, ABYS POZNAL, JAK TĚŽKÉ JE ROZHODOVÁNÍ, JAK TĚŽKÉ JE TRESTAT… NUŽE! VYBER SI: BU´D TI SNÍŽÍM POČET NA 100 NEBO OMEZÍM ZÁKAZ SEXU A DOVOLÍM TI MASTURBOVAT! ROZHODNI SE, JE TO NA TOBĚ! SVÉ ROZHODNUTÍ MI OZNÁMÍŠ SMS DNES DO PŮLNOCI! A NEZAPOMEŃ PODĚKOVAT, ŽE JSEM TI DALA MOŽNOST VOLBY, NA KTEROU ŽÁDNÝ OTROK NEMÁ PRÁVO.

Prosím Vás o zasloužený trest za opovážlivost, použít ve své sms slovo nesmíte.

SMÍM POUZE JÁ A TO VŠECHNO! NESMÍŠ BEZ MÉHO DOVOLENÍ TY A TO NIC! TREST ZA TVOU OPOVÁŽLIVOST ODKLÁDÁM NA PÁTEK DO MUČÍRNY. MŮŽEŠ SE UŽ TEĎ TĚŠIT.

Zároveň mohu mít přání. Moc Vám za něj děkuji. Mým přáním je, aby jste mi snížila počet opsání pěti bodů. Chápu, musím je umět a chovat se podle nich. Mám dvě černé kožené škrabošky, ale jsou stejné a je mi jasné, že jako otrok nemohu mít stejnou škrabošku jako má paní, nebo snad mi to povolíte?

POVOLÍM, DOKONCE TO SHLEDÁVÁM JAKO VELMI ZÁBAVNÉ. NA PRVNÍ POHLED KAŽDÝ POZNÁ, ŽE PATŘÍŠ MNĚ! POKUD SE MI ALE ŠKRABOŠKA URČENÁ PRO MNE NEBUDE LÍBIT, PŘIPRAV SE, ŽE SE BUDU ZLOBIT!

Sehnat kuklu pro mě bude problém, v HK ji nemají, je to běžný sexschop a pokud si ji objednám, tak ji do pátku mít nebudu.

UŽ PŘEDEMNOU NIKDY NEŘÍKEJ, ŽE JE NĚCO PROBLÉM NEBO TO SNAD NEJDE! PROBLÉMY JSOU OD TOHO, ABY SE ŘEŠILY – VIZ VÝŠE! JINAK SI POŘÍDÍM RADĚJI JINÉHO OTROKA, KTERÝ DÁVNO TATO SLOVA VYMAZAL ZE SVÉHO SLOVNÍKU, PROTOŽE VÍ, ŽE PŘÁNÍ JEHO PANÍ JE JEHO BOŽÍM PŘIKÁZÁNÍM ČÍSLO 1!

VIDÍM, ŽE JSI SVOJI SLUŽBU A VÝCVIK ZHODNOTIL CELKEM OBŠÍRNĚ. PORUŠENÍ PRVNÍCH DVOU BODŮ MÉHO PATERA STEJNĚ TAK JAKO TVÉHO VLASTNÍHO DESATERA JE ZÁVAŽNÝM PROHŘEŠKEM! ZA DALEKO MENŠÍ PROVINĚNÍ BYCH VYCVIČENÉHO OTROKA POTRRESTALA TRESTEM NEJVYŠŠÍM, PROPUSTILA BYCH HO ZE SVÝCH SLUŽEB… TY SE UČÍŠ, PROTO BUDU VELKORYSÁ A DÁM TI DALŠÍ ŠANCI. DOSTANEŠ TEDY NOVÝ ÚKOL: PROTOŽE SES CHOVAL ZPUPNĚ JAKO PRORADNÁ DĚVKA, BUDEŠ JÍ! NAŘIZUJI TI, ABYS SI ZÍTRA OBLÉKL DÁMSKÉ SPODNÍ KALHOTKY A NOSIL JE CELÝ DEN. A NECHCI SLYŠET, ŽE JE TO PROBLÉM, PROTOŽE DOMA NEMÁTE ŽÁDNÉ, KTERÉ BY TI BYLY! POKUD JE TO TAK, TAK SI JE KUP! NEJLÉPE ČERNÉ, KRAJKOVÉ. BUDOU TI SLUŠET :O)

TVÁ PANÍ
Otroku,

Posílám ti pokyny, jak se budeš chovat a chci, abys je pečlivě prostudoval a vždy a za všech okolností je dodržoval! Ty víš, že každý trest mne bolí téměř stejně jako tebe a je jen pro tvé dobro! Budu ráda, když budeš chápavý a já tě budu muset trestat co nejméně! Protože přišla pozvánka od panstva na významný večírek, kterého se s tebou chci zúčastnit, posílám ti kromě těchto i několik dalších pokynů. Očekávám, že si budeš vážit té pocty, že jsem si vybrala právě tebe, takovou nulu, nevycvičeného otroka, a budeš se mými pokyny přesně řídit!

• Obstaráš si kuklu, aby panstvo nebylo rušeno pohledem na tvůj obličej!
• Pro mne obstaráš černou, nejlépe koženou masku na obličej. Může být i z jiného materiálu, ale ten musí být prodyšný a příjemný!
• Vezmeš si s sebou svůj oblíbený obojek a vodítko,to pro případ, že bych s tebou byla spokojena a chtěla tě odměnit! Stejně tak si můžeš vzít i svá pouta.
• Potřebuješ také větší ručník nebo osušku
• Tvoji Paní potěší, pokud ji přivezeš malý bičík, či něco podobného, ale není to nutné.
• Nutné je, abys pro naši hostitelku koupil jako dárek květiny. Má ráda rudé růže, jako pozornost stačí jedna.
• Součástí večera bude hra s Pandořinou skříňkou. Pro případ, že bys dostal úkol, který bys jako nezkušený a nevycvičený otrok nemohl vykonat, dovoluji ti vzít si s sebou dostatek peněz, abys se mohl vykoupit. O tom, zda se ale budeš moci vůbec vykoupit, rozhodnu na místě já! To mi připomíná, že nemohu sehnat vhodnou skříňku na úkoly… Měla by být krásná a pokud možno malá. Poohlédni se po nějaké!
• Ve čtvrtek vyzvedneš v půjčovně v Holicích šaty a paruku, které jsem si vybrala. Jsou zamluvené na mé jméno, očekávám, že si ho pamatuješ! Můžeš mi také vybrat černé rukavice, zapomněla jsem na to – jestliže seženeš červenou masku, mohou být i rukavice červené. Jaké budou, nechám na tobě. Zda dlouhé či krátké krajkované bez prstů….. Pro sebe si vybereš ten nejubožejší oděv pro otroka, stačí bederní rouška! Oficiálně jdeme na maškarní ples, paní v půjčovně je ochotná, jistě ti něco příhodného vybere a já pak rozhodnu, co z toho si vezmeš na sebe, jestli vůbec něco!
• V pátek si na sebe vezmeš svůj kožený oblek. Ve vlaku mi políbíš ruku na znamení úcty a budeš se chovat podle mých pokynů!
• Další pokyny – v kolik pojedeš a co dalšího případně vzít s sebou, ti pošlu později!

Tvá Paní

Má Paní, moc se omlouvám, že ruším Váš drahocenný čas. Opravdu mne moc mrzí mé včerejší trestuhodné selhání. Jsem mile překvapen Vaší velkorysostí a jásám, že jste se rozhodla mne vzít do Vašich služeb, mne, takové nic. Přečetl jsem si a stáhnul Vaše pokyny k páteční cestě, vytisknu si je abych na nic nezapomněl. Vaše zásady pro chování otroka, desatero s dalšími pokyny jsem si opsal, přepíšu si je znovu do úhledné podoby a budu se jim učit. Teď teprve začínám chápat jaké pocty se mi dostalo a jakou práci Vám dá vychovat mě a vycvičit do takové podoby, aby jste se mnou mohla být alespoň částečně spokojena. Ujišťuji Vás, že se snažím učit se všechny pokyny a zásady tak, abych je uměl a při páteční zkoušce Vám neudělal ostudu. Vše udělám jak píšete v pokynech a moc se těším na naše páteční setkání. Na závěr bych Vám chtěl ještě jednou a myslím si, že i kdyby to bylo tisíckrát, je to málo, vám poděkovat, za vaši laskavost. Už vím jak se děkuje své paní a těším se na to, jak Vám budu moci poděkovat za Vaši velkorysost osobně. Váš otrok

V úterý jedu do Pardubic. Čeká mne náročný pracovní den. Nemám na svého otroka čas ani náladu. Nevím, co si myslet o jeho mailu, jsem nejistá a unavená. Najednou mi bleskne hlavou nápad, beru opět do ruky své virtuální vodítko: Otroku! Tvá Paní a Vládkyně je unavená a má žízeň, postav vodu na čaj a připrav občerstvení! Jsou dvě hodiny a pracovní jednání se protahuje. V sedm večer se chystám odjet domů. Sakra! Můj otrok. Bylo setkání dobrým nápadem? Nevypadnu z role? Zvládnu to? Nakonec, přesvědčím se. Několikrát prozvoním jeho telefon a přes několik červených křižovatek se blížím k místu, kde pracuje můj otrok. Na parkovišti před budovou mne čeká těžký šok a zároveň velmi vzrušující zážitek. Ve světlech reflektoru se objeví můj otrok. Čeká s hlavou sklopenou, v ruce tašku, aha, nejspíš moje občerstvení. Otvírám zadní dveře auta a on nasouká svých minimálně 190 cm na zadní sedadlo… Dobrý večer Paní Pootočím se k němu a milostivě mu podám ruku. Začne ji hladově líbat. Dost. Ucuknu. Máš pro mne teplé pití? Zašustí igelit,slyším nalévání nápoje, jeho ruka mi zezadu podává hrneček s pitím. Ani nevnímám, že to není teplý čaj, jak jsem si přála. Kdyby to nebylo odporně chemický sladké, bylo by mu to prošlo. Co to je?! Vezmi si to! Tohle nepiju! Než stačím spustit něco horšího, ocitá se mi v dlaních oloupaná mandarinka. Ty zbožňuju. Je sladká a osvěžující…. Potrápit ho ale musím. Vím, že můj otrok je nabuzený. Bolí mne hlava. Udělej mi masáž! Poroučím. Shrnu límec, jednou rukou zvednu svoje vlasy a nabídnu mu šíji. Jemně a zkušeně mi tře krk i svaly na ramenou. Má drsné ruce, mírně se mu chvějí. Je to příjemné. Dojídám sladkou mandarinku, spustím vlasy zpět na ramena. Dost! Protože jsem svému otroku přikázala během dne sundat dámské kalhotky, je třeba zkontrolovat, jak plní mé příkazy. Rozepni si kalhoty, chci vidět, jak posloucháš! Nadzvedl se na sedadle a rychle vyplnil můj příkaz. Vsunu ruku do poklopce a pomalu přejedu po nahém těle. Dávám si velký pozor, abych se nedotkla penisu. Ani nevím, v jakém byl stavu. Nedivila bych se, kdyby mému otrokovi hrůzou vůbec nestál…. Jsem přece přísná Paní.. Vyndávám ruku z jeho kalhot, upravuji si sedadlo, pokládám ruce na volant. Vypadni! Během několika vteřin je opět na chodníku a čeká, až jeho Paní odjede. Rychle otáčím auto a vyrazím z parkoviště. Projíždím poloprázdným městem, řítím se po otevřené silnici, rovnám si v hlavě myšlenky. Proboha! Co to bylo? Cítím vzrušení i úděs zároveň. Posledních pár kilometrů a jsem doma. Projedu pod železničním viaduktem a sešlápnu plyn. Veliké jezero vody na silnici z rozlité řeky zaregistruji ve světlech reflektorů na poslední chvíli a plnou rychlostí vletím do vody. Gejzír, který se vzedmul mne oslepil. Stěrače vodu neberou, auto poskakuje po silnici, která snad je ještě pod koly. Vím, že po obou stranách silnice je tu široký hluboký příkop. Hlavou mi bleskne myšlenka, co se stane, pokud auto neudržím na silnici…. Hluboká voda auto zpomalila a já zas konečně vidím. Konec jezera se blíží a já se opět ocitám na suché silnici. Doma dám auto do garáže, chybí mu jen poklice, kterou jsem utopila. Tedy! Jestli je můj otrok stejně mimo, musím sešlápnout opatrně brzdu stejně tak jako v té vodě. Píšu několik pochvalných sms a snažím se rychle usnout. Celý zbytek týdne se nese ve znamení úterního zážitku. Hraješ si s ohněm, děvče! Brzdi!

Můj velký den,
je čtvrtek, a zítra mě čeká nejhezčí den mého života. Moje Paní usoudila, že můj výcvik a snaha otroka je už na takové úrovni, že mě může vzít s sebou na večer bohyň a jejich otroků ke své vzácné přítelkyni Čarodějce do Prahy. Mám velkou trému, otázky typu: “ zvládnu použít, to čemu mě má velitelka naučila?, nezapomenu to co teď umím? nazpaměť své body otroka i příkazy mé Paní? Na své cestě k dokonalému otroku jsem teprve na začátku. Zítřek bude i dnem, kdy mi moje Paní nasadí obojek otroka. Promítám si v hlavě své významné životní dny, ale vedle zítřejšího blednou. A to jsem je ve své době chápal jako ohromné: maturita, promoce, svatba, narození mých synů, postavení domu, úspěchy pracovní i sportovní v domácích a zahraničních halách…
Konečně je tu ráno, sprcha, tělový gel zn. „Puma“, té co mě doprovázela ve sportu a teď je i na startu mého velikého dne. Cesta do Pardubic, místa, kde na nádraží budu čekat na vlak, vezoucí mojí Velitelku a s ní pak budeme pokračovat do Prahy. Už první kontakt pomocí sms mne vzrušuje a zároveň bolí. Ve své sms jsem zapomněl na dosti uctivý pozdrav a Paní se zlobí. Pak pokračuje: jsem v sedmém vagóně. Spěchám ke své Paní, procházím celý vagón a moje vládkyně nikde. Jsem smutný a hledám i v jiných vagónech. Nacházím ji! Okamžik radosti a tepla prostupuje celou mou bytostí. Má Paní sedí u okna. Teď se alespoň málo o ní musím zmínit. Má Paní je totiž opravdovou osobností, ta si na nic hrát nemusí. Její tělesná krása a postava jen potvrzuje, že veliký duch nemůže sídlit v malé, nebo anorektické postavě, bohužel dnes tak běžné. Dostávám povel k usednutí naproti ní. Skládám své věci a na otázku:„Máš všechno?“ s radostí přisvědčuji. Co je to všechno? Můj výcvikový obojek, široký, kožený a na zámek, vodítko, kovová pouta, které se tak lesknou. Už se těším, až mi Paní dá povel: Ruce! To je pěkně natáhnu před sebe, palce nahoru a dlaně k sobě a se zavřenýma očima počkám na lehké zastuzení náramků, tak krásně zdobících mé ruce otroka. Dále mám v báglu kostýmy pro dnešní večer bohů a Pandořinu skříňku. V té budou úkoly pro otroky večera.

Jožko! Tady mi kus textu chybí… nějak se mi to podařilo vymazat :o(((((

Se zvědavostí očekávám příchod svého otroka do vagonu. Nejsem si opět jistá,zda nevypadnu z role. Ale když vidím jeho výraz, je mi jasné, že to zvládnu. Schválně jsem mu poslala mylnou informaci o tom, ve kterém vagonu mne najde. Chtěla jsem, aby chvíli hledal, přímo strnul děsem, zda je ve správném vlaku… Vypadá to, že můj trik zabral. Jen stroze odpovím na jeho pozdrav, zeptám se, zda na nic nezapomněl a pak nezúčastněně pozoruji ubíhající krajinu. Cítím na sobě jeho pohled a je mi to nepříjemné, z kabelky vytáhnu připravený sáček s dámskými kalhotkami, stejnými, které mám na sobě i já. Vytahuji tužku a bloček a píšu strohý příkaz. Přečte si lístek a zvedá se. Spolucestující, kterých je plný vagon jen zírají… Po chvíli se můj otrok vrací. Mám nesmírnou chuť vylovit z kabelky i pytlík se žrádlem pro psa a odměnit ho. Uvnitř jsou sice hašlerky, kterými jsem nahradila nevábný obsah, ale přece jen usuzuji, že to už by pro spolucestující mohla být silná káva. Alespoň naznačím, aby mi zul boty a vsunu bosé nohy do jeho klína. Mlčky mi je začne pomalu hladit. Je to velmi příjemné. Mlčíme. Výraz mé sousedky, starší důchodkyně, je kouzelný a myslím, že když jsme oba ustáli tyto okamžiky, naši hru už neohrozí nic.
Před Prahou mi pomáhá opět do bot. Projíždíme tunelem a já cítím, že můj otrok uchopil opět moji nohu do dlaní a líbá moji botu. Zvláštní pocit…

Přijeli jsme s mou Paní do bytu, který nám byl útočištěm pro pražský pobyt. Útočila však pouze má Paní. Svléknout!! zněl její první příkaz, a do naha! S určitou nervozitou plním rozkaz mé Paní. Zkontroluji si svůj příkaz, abys se pořádně oholil! s těmito slovy ke mě přistoupila a prohlédla si, zda jsem si důkladně oholil své koule. Spokojena nebyla, ani s tím, jak jsem si uložil své věci. Pak nastala velká chvíle mého života, Paní mi poručila kleknout a ze své kabelky vytáhla nádherný stříbřivý obojek na psa. Vkleče s rukama u sebe a s obrovským vzrušením, jsem sledoval jemné ruce mé paní při nasazování obojku.
Pak jsem dostal příkaz: Postav se! a Paní ze své kabelky vytáhla tubu s nápisem Opilka. Věděl jsem, že to znamená ztrátu ochlupení mého mužství, ale nedovolil jsem si své Paní odporovat. Když dostatečně namazala můj klín, musel opět kleknout a má paní mi připnula vodítko, stejně stříbřité jako obojek a za něj mě uvázala ke klice dveří. Klečím, přivázaný a prohlížím si naposledy své ochlupení, vlastně už ani není vidět pod nánosem bělavého krému. A tak to má být, otrok nemůže být chlupatý, čtvrtý bod příkazů mé paní zní: já i můj penis jsme vaše hračka. A jaká je to hračka, když se v líném stavu málem ztrácí mezi chlupy? Paní usoudila, že krém dostatečně zapůsobil a další její příkaz zněl: “ Do sprchy!“ Sedě ve vaně jsme pozoroval, jak s proudem vody odplouvají i chomáče mého ochlupení. Prohlížím si výsledek a začíná se mi to líbil, ano jsem hračka čistá, bez chlupů a připravena pro zábavu a potěšení mé Paní. Vracím se do pokoje a jsem opět uvázán ke klice dveří. Ve sprše mizí i má Paní.Po chvíli vyjde ze sprchy, krásné tělo zatím zahalené do dlouhého bílého koupacího pláště. Uchopuje mé vodítko já jdu po kolenou za ní. Má Paní ulehá, já dostávám jemný a voňavý olej a smím natřít a jemně masírovat svou Paní, cuknutím za vodítko mi dává najevo svou spokojenost, či nespokojenost, jsou to tak krásné chvíle sloužit mé Paní.
Před odjezdem na vrchol večera a noci, dnem římských bohyň a jejich otroků, mne Paní nechává zopakovat své desatero a její příkazy. Moje duše otroka je šťastná, že se může pochlubit, jak to umí nazpaměť. Potom jedeme městem a já se starám, aby mé Paní nic nechybělo. Nakonec nacházíme dům Paní Čarodějky.
Už v předpokoji se ukazuje, že můj týdenní výcvik byl velmi krátký a již v první chvíli zklamu. Při podání ruky tisknu jemnou ručku Čarodějky a dívám se ji drze do očí. Jsem poslán za trest klečet a hlavně mě mrzí, že při prvém představení mou Paní jsme se nezachoval jako dobře vychovaný otrok. Opakuji si pohled do očí krásné ženy, Čarodějky a uvědomuji si, že se v nich blýsklo něco silného, to, co nutí muže s radostí klečet u jejích nohou. Ve spojení s ostatními bohyněmi a bohem večera si uvědomuji svou malost a tak mojí poslední obranou je trvání na tom, že jako otrok své Paní, chci celý večer patřit jenom jí.
Dalším silným momentem večera je ukázka drezůry a trestání otroka. Ze začátku sleduji, pak se ale schovávám za svou Paní, každý svistot důtek však elektrizuje vzduch a končí na mém těle. Slyším sténání bitého otroka a úsečné povely dvou bohyň, krásných a silných osobností, paní Čarodějky a její komtesy.
Pak se dostává i na mne, toužím být spoutáván svou Paní. Velmi mne vzrušuje a přitahuje pohled na kládu v rohu mučírny a chtěl bych mít své tělo v jejích otvorech. Pak se to stává, těžké dřevo mi objímá krk i ruce, slyším cvaknutí zámku a jsem plně odevzdaný do moci své Paní. Kdo to nezažil,nepochopí tu slast, která projela celým mým tělem při tomto zvuku. Zkouším, zda bych se mohl uvolnit, ale veškeré mé pokusy jsou marné, kláda je dobrý výrobek a i přes určitou volnost v objetí hlavy i rukou je uvolnění bez vůle mé Paní marné. To už dostávám na oči masku, která je zakrývá a další moje vnímání zůstává na dalších smyslech.
Cítím pohyb dvou párů jemných rukou a stahování mého těla provazy, stahují vše, ruce nohy, varlata.

Přesto, že můj otrok trvá na svém požadavku, že nikdo jiný než já se ho nesmí dotknout, klečí přede mnou v mučírně a objímá mi nohy, aby mi alespoň takto připomněl můj slib, porušuji ho.
Všichni, až na Čarodějku opouštějí mučírnu a já s její pomocí začínám také čarovat. Naše souhra je přesto, že jsme spolku nikdy nic takového nedělaly, nevídaná.
Tělo mého otroka obtáčejí provazy. Přinesla jsem si i téměř dva metry dlouhý řetízek na obou stranách zakončený malými kroužky a obtáčím jím otrokovy varlata a penis. Nakonec oba kroužky spojím a zamknu na malý zámek.
Tělo otroka je svázáno a uvězněno zároveň v mistrné bondáži, kterou jsme s Čarodějkou vytvořily,i v kládě. Penis je zamčen na řetěz. Mému otroku se to očividně líbí.
Já beru do ruky velké pštrosí pero, abych trochu zklidnila a prohloubila otrokovo vzrušení. Čarodějka tiše opouští mučírnu…

Pak něco velmi hebkého přejíždí po mém těle, po ramenou, prsou, penisu, způsobuje to obrovskou rozkoš. Ale přichází změna, jsou to důtky a jsem nucen počítat údery mé Paní. Necítím bolest, rány jsou mírné, tělo se příjemně zahřívá. Další stupňování doteků a ran mě přivodí ejakulaci. Ta je po stupňovaných prožitcích a vzrušivosti večera nevídaná. Cítím pumpování v penisu a dlouhý, dlouhý výstřik semene. Utichá mé slastné sténání a opět cítím krásné a jemné ruce, tentokrát se mé tělo uvolňuje, padají z něj provazy a cítím odemykání zámku klády. Je mi to trochu líto, něco moc krásného končí.

Nekončí však můj dlouhý večer a noc. Oblékám si šaty otroka, ulehám na zem k nohám své Paní a na zvýraznění mého postavení otroka dostávám pouta na ruce. Poslouchám hlasy bohů a občas i smím zasáhnout do jejich rozhovoru. Má počáteční nervozita se rozplývá, cítím že jsem se dostal do společnosti bohů a je pro mne vyznamenání moci ležet u jejich nohou.
V této poloze přihlížím výcviku psa. Paní Čarodějka i její komtesa jsou přísné a jejich povely zvoní. Vidím vše, co má oddaný pejsek umět, trochu mu i závidím jeho roli a taky pozornost obou cvičitelek. Vrcholem a bohužel i zakončením dlouhé noci je mistrná bondáž v provedení Pána ze Štíru, krásné tělo paní Čarodějky začínají pomalu a za doprovodu tiché hudby zdobit smyčky pevných provazů. Je báječné slyšet vzdechy svírané krásky a sledovat vznikající obrazce. Pak přichází to, co svědčí o naprosté důvěře a odevzdanosti dámy do rukou pána ze Štíru, uchopuje židli se kterou je tělo paní Čarodějky pevně spojeno a nechá ji padat dozadu. Snažím se vcítit do pocitů bohyně, oči nevidí, tělo je pevně svíráno provazy a najednou se propadá do hloubky, jaké? To se už neudržím a spontánně tleskám projevu obou titánů.
Při odchodu již s radostí líbám ruku paní Čarodějky a vzácné přítelkyně mé Paní a odměnou je mi věta, tak hezky znějící a nezapomenutelná. Byla pronesena k mé paní a zněla:“ Tvůj otrok se učí!“.

To byl pohled otroka a teď pohled Petra: jsem vysokoškolák, mám státní zkoušky z historie, psychologie a pedagogiky. To,co začalo mezi Pandorou a mnou jako hra, mne skutečně vtáhlo. Podněty z její strany rozvíjely mou touhu i závislost. Dopis, který je součástí mého textu byl psán skutečně s pocitem úplné odevzdanost a zalíbení v ní. U všeho však musí přijít správně silný podnět ve správný okamžik, pak zazvoní a napne strunu. Pokud tomu není, buď ta struna povolí a nebo praskne. Dokonalým poznáním možností struny a správným napínáním podle mého názoru disponuje paní Čarodějka a v tom je její velikost, síla i nebezpečí. Má Paní, Pandora, byla však v mém výcviku velmi přesvědčivá a dokonalá. Na vše, o čem jsem psal, se dívám jako na hru s ohněm a já jsem byl svou Paní ožehnut. Včas jsem se zastavil, rozhlédl a vnímám krásu hry i její nebezpečí. To je ve vtiskování silných podnětů do vědomí i podvědomí otroka a to se pak projevuje touhou po jejich stupňování. Připomíná to touhu jedné paní zkusit se vyspat s dvěma muži najednou. Pak se to stalo, byl to ten správný úder na její strunu a hlavně ve správný čas. Od té doby ji milování s jedním mužem toho říká velmi málo a zapojuje při něm fantazii, či se ohlíží, jestli ten druhý nepřichází… No a já se bojím toho, aby má cesta nepokračovala až do míst, která jsem vnímal, ale záměrně neviděl, je to cesta krásná a lákavá, má však jednu vadu, je cestou do pekel!
Petr

Opustili jsme byt mé přítelkyně Čarodějky. Je ráno. Sestupujeme po schodech v protihlukové stěně, abychom se dostali na zastávku autobusu. Schody pokrývá jemný sněhový poprašek, jsou kluzké. Chytám se podávané ruky.
Petrovy ruky…