Proberu se uprostřed noci. Chvíli se zmateně rozhlížím po neznámém pokoji. Jo, jasně, zorientuji se a s nechutí vylézám z vyhřáté postele do nočního chladu. Neměla jsem toho večer tolik vypít. Otevřu dveře do haly, kterou musím projí k záchodu. V půli cesty přes v noci děsivou halu mě zastaví hrozivé vrčení. Ze tmy přede mnou svítí dvě žluté oči. Strnu. Kamila přece Astora zavírala do chodby. Vzteklý rotvajler není k návštěvám přátelský.
„Lehni Astore!“
Poskočím úlekem nad za mnou náhle zaburácejícím hlasem.
„Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit,“ promluví mužský hlas znovu. Nyní už mi dochází, že je to Kamilin strýc.
„Vy jste mi dal,“ promluvím ještě se trochu klepajícím hlasem. „Nečekala bych vás tu takhle po tmě.“
„Maloval jsem dole v ateliéru a dostal jsem chuť na čaj, tak jsem si ho sem přišel vypít, Astor přišel se mnou,“ kývne hlavou směrem k psovi. „Nechtěl jsem tě budit světlem, tak jsem tu po tmě,“ vstane a rozsvítí tlumené světlo, malé lampy u stolu.Uvědomím si, že stojím proti jeho hřmotné, trošku démonické postavě v půjčeném tričku, které toho moc nezakrývá.
Nervózně přešlápnu: “Musím…,“ kývnu hlavou směrem k toaletám.
„Jasně,“ usměje se a já fofrem, odpálím z kruhu světla a jen doufám, že zmizí než půjdu zpátky.
To jsem ale doufala marně, čeká tam. Stojí tak šikovně, že když se chci dostat zpět do pokoje, musím se prosmeknout těsně kolem něho a projít místem, kam lampa hází nejjasnější světlo. Do toho se mi vůbec nechce. On tam jen tak stojí a dívá se na mě. Dva kroky před ním se zastavím, pohlédnu mu do očí a krk se mi stáhne. Ten chlap mě na jednu stranu přitahuje a na druhou děsí. Může mu být už přes čtyřicet, je tedy o víc jak dvacet let starší než já, ale vždy, když se s ním setkám, jeho charisma mě zcela pohltí.
„No tak holka neblázni,“ říkám si pro sebe a udělám ještě krok dopředu. „Tak dobrou noc,“ pronesu konverzačním, trošku ne svým hlasem.
„Počkej,“ zadrží mě jemně, ale rozhodně za paži. Ztuhnu. Pomalu se na něj podívám. Usměje se: „Jen klid,“ promluví konejšivým hlasem, „chtěl bych tě o něco požádat.“
„Ano? A co by to mělo být?“ zeptám se a doufám, že na mě rozrušení není moc znát.
„Jsi přesně typ ženy, která má být ústředním motivem nového obrazu co maluji. Mohl bych si udělat jen tak lehkou skicu tvé postavy?“ hledí na mě s napjetím v očích.
„Já, no….“ Rozpačitě se usměji: „nevím jestli jsem vhodnou adeptkou pro předlohu obrazu.“
Usměje se: „Já jsem tady umělec a jsem si tím naprosto jistý. Prosím. Jen na chvilku,“ konejšivě se usměje a lehce mě zatáhne za paži směrem k ateliéru.
„No, já ale…“
„Ššš,“ otočí se ke mně a položí mi prst na rty. Zachvěji se. Vezme mě za ruku a vede mě po schodech do suterénu kde má svůj ateliér. Následuji ho jako loutka neschopná odporu.
Sejdeme dolů a on mě jemně položí na na nízkém stole položenou beraní kůži překrytou zřasenými prostěradly. Lehce manipuluje s mým tělem do zamýšlené polohy. Jeho doteky jsou jemné a hřejivé, trošku mě uklidní, že zcela profesionální, nicméně stejně se trošku chvěji napětím. Lehce mě nadzvedne a stáhne mi triko. Ztuhnu a trochu zaprotestuji. Uklidní mě a s úsměvem mi oznámí že je to nutné. Doaranžuje mě, včetně vlasů ke své spokojenosti, upraví světla a sedne si na stoličku kus ode mne, vezme do ruky skicák a tuhy a pustí se do malování. Pomalu ze mě vyprchává napětí, samozřejmě jsem zase jančila zbytečně. Dokonce se pustíme i do lehké konverzace a vtipkování. Párkrát ještě změní mou polohu a udělá několik skic.
„Tak a je to,“ usměje se a já se hodlám zvednout a obléct.
„Ne! Počkej ještě prosím, rád bych ještě něco zkusil jestli dovolíš.“
„O co jde?“ zeptám se, teď už naprosto v klidu a zůstanu ležet.
„To uvidíš,“ tajemně se usměje poodejde ke stolku s barvami.
Po chvíli se vrátí a nese si paletu s barvami a štětce. Poklekne u mě.
„Nelekni se,“ usměje se a lehce se dotkne štětcem mého stehna. Udělám přesně to před čím mě varoval a leknu se.
„Co to děláte?!“ pokusím se zvednout. Zastaví mě však jeho ruka na mých prsou, která mě jemně zatlačí zpět. Rozhodný výraz v jeho obličeji nepřipouští odpor a já se pomalu rozechvěle podvolím.
„Neboj se, neublížím ti, chci jen zkusit jednu novou techniku a ty jsi pro ni jako stvořená. Promiň mi to přepadení, ale utekla bys mi kdybych tě o to požádal.“
„To, to asi ano,“ snažím se uklidnit, ale moc mi to nejde. On se na mě usměje a znovu se lehce dotkne štětcem mé kůže. Ztuhnu, ale nepokouším se o odpor. Pomalu se uvolňuji, šimravé tahy štětce jsou příjemné. Čím víc se blíží po mém stehně k lemu mých kalhotek, které jsem si díky bohu uhájila, tím více mě jeho malování dráždí a můj dech se zrychluje. Náhle a bez varování prudce trhne za jediný kus oděvu jež mě ještě chrání, křehký kousek prádla neodolá a já tam rázem ležím úplně nahá. Strnu, vyděšeně rozšířím oči, ale na odpor se nezmůžu, rozechvěji se ještě víc. On dělá jak by nic a štětečkem přejíždí těsně nad mou kočičkou a výš až k podbřišku. Napínám se pod tahy štětce, kdykoli se přilíží k mému pahorku, mám co dělat abych utajila své vzrušení. Naštěstí malba postupuje po mém bříšku vzhůru. Ve chvíli, kdy se ale dotkne mé bradavky ztuhnu a ze rtů mi unikne tichý sten. Naše pohledy se setkají. Můj provinilý, trošku vyplašený a jeho povzbudivý, utěšující. Usměje se na mě a beze slova pokračuje ve své práci. Laská má prsa, přejíždí po klíční kosti a následně po šíji. Když se štětec dotkne mých rtů cuknu. Ujistí mě, že barvy jsou zcela neškodné a já mám pocit, že cítím něco jako jahody.
On se náhle zvedne a zálibně se na mě dívá. Nevím jestli si prohlíží mé tělo nebo svou malbu a trošku se nervózně zavrtím.
Usměje se: „Bylo mi ctí pracovat s největším umělcem všech dob.“
„Jak to myslíte?“ zeptám se zmateně.
„Přece s Bohem. Kdo jiný by stvořil něco ta nádherného jako ženské tělo, které mi právě bylo podkladem?“
Trošku nervózně se usměji, jeho pátravý pohled se mi pranic nelíbí.
„Počkej ještě moment,“ odběhne a za chvíli se vrátí s foťákem. Asi se tvářím dost zděšeně, protože se usměje a uklidní mě že na fotce nebudu poznat. Lehce mi zakloní hlavu a udělá pár snímků. Nakonec ještě jeden polaroidem a ten mi nastaví před oči. Na mém těle leží velká kočka, jednu tlapu zatnutou do mého stehna, ocas se noří mezi mé nohy, horní tlapku s drápy zatínajícími se do mého prsu, s hlavou zvrácenou přes druhý prs a šíji.
„Zajímavé,“ zatvářím se rozpačitě.
„No, myslím, že je na čase čičinku umýt,“ vrátí mi úsměv.
„Ano,“ s úlevou se zvedám a chystám se odejít do sprchy. Jaké je však moje překvapení, když mě znovu zarazí, skloní se ke mně a lehýnce mi olízne šíji.
„Ne!“ vykřiknu překvapeně.
„Ale no tak, ššš, takhle se přece umývají kočky,“ pronese chraptivým, vzrušeným hlasem. Namočí své prsy v nezaschlé barvě na mém bříšku a jemně mi je vsune mezi rty. Ještě než cuknu, ucítím chuť medu. Ještě překvapeněji na něj pohlédnu.
Usměje se: „Říkal jsem že jsou neškodné,“ pevněji mě chytí a pokračuje dál. Snažím se mu vykroutit, což je marné, navíc místo abych se bránila cítím čím dál větší vzrušení. Pomalu se uvolňuji, podvoluji jeho laskání a něžným dotekům. Pevněji mě k sobě přitáhne. Vydechnu. Přimknu se k němu a trochu rozechvělýma rukama ho pohladím po zádech. Olizuje můj krk a na jeho košili se lepí barvy z mého těla. Nadzvedne se a stáhne ji. Něžně mě líbá a jazykem zbavuje mé prsy sladkého obrázku, postupuje po mém bříšku níž a níž.
Přerývavě dýchám. Ztuhnu, když mě chytí za zadeček, zvedne ho a jemně se jazýčkem dotkne mé kočičky. Zasténám, prohnu se v zádech a vyjdu mu naproti. Přisaje se ke mně a způsobuje mi nevýslovnou slast. Chvíli dráždí můj poštěváček jemným kmitáním což mě přivádí k šílenství, chvíli jazykem zajíždí do mé jeskyňky, jemně saje a okusuje mé stydké pysky, jazykem přejíždí po celé délce mého klína. Křičím slastí a zatínám prsty do prostěradla pod sebou. Je to k nevydržení, zmítám sebou, sténám a najednou…ach, náhle a prudce vrazí prsty hluboko do mé kočičky a já vybuchnu.
Vykřiknu, mým tělem projede sladká křeč, celá se roztřesu a je mi náhle děsná zima, ač uvnitř mě všechno vře. Přitisknu se k němu, chvěji se a snaží se ovládnout svůj dech. Cítím jemné pocukávání v klíně. Jeho prsty jsou stále ve mně, jemně mě hladí a dráždí, pomalu se zklidňuji a vnímám příjemné uvolnění a pocity, které vyvolávají jeho něžné prsty. Chvílemi přitlačí nebo zrychlí a pak se znovu prohnu a projede mnou vlna slasti a jemná křeč. Cítím jak mi druhou rukou hladí rameno a šíji. Jeho dotek je tolik intenzivní.
Pomalu, jako bych se probouzela z dlouhého snu otevřu oči. Dívá se na mě a zvláštně se usmívá. Jeho oči se lesknou. Beze slova ho pohladím po tváři a lehce se přetočím na něho. Uvelebím se svým klínem na jeho a jemně začnu kroužit pánví. Dívám se mu do očí a zrychluji, chytí mě za boky a sám určuje tempo.
Skloním se k němu a olíznu jeho ušní lalůček, pomalu jedu jazýčkem od ucha přes krk, po klíční kosti. Tady se nořím do jeho ochlupení, třu se o něj tváří a sjíždím níž a níž. Jemně dráždím jazykem jeho bříško a podbřišek, lehce mu přejedu po tříslech. Jeho penis se tře o mou tvář. Lehýnce jazykem zabloudím na jeho varlata a odspodu penis olíznu a vsaju do úst. Obepínám jej rty a jazykem jemně dráždím žalud a ústí močové trubice. Slyším jeho zrychlený dech a tiché steny. Vzrušuje mě to, přitisknu se svým klínem na jeho stehno a sevře mě sladké cukání v mém nitru. Snažím se sladit své dýchání a rytmus jakým si zajíždím jeho krasavcem hluboko do úst. Začne lehce přirážet. Trochu vypadnu z rytmu, ale snažím se znovu přizpůsobit. Rukou jemně hladím a svírám jeho varlata, jedním prstíkem lehýnce dráždím hrázku. Hladí mě po zádech a ve vlasech. Pak mě chytí pod pažemi a vytáhne mě nahoru k sobě.
Políbí má ústa a přetočí se na mě. Lehce nohou roztáhne má stehna, vzrušeně vydechnu a sama mu uvolním cestu. Jemně navedu jeho penis do svého klína. Zasténám a přimknu se k němu když do mě pronikne. Jemně se ve mně začne pohybovat a pak postupně rychlost stupňuje. Jeho váha mě tlačí na podložku, takže toho moc nemůžu dělat. Zakloním hlavu a sténám stále se zrychlujícím dechem. Když náhle zvedne mé nohy a hodí si je na jedno své rameno, vykřiknu, prudká změna úhlu mě skokem přiblíží k vyvrcholení. Cítím, že dlouho nevydržím, ale on náhle přestane. Otočí mě na bříško a vytáhne můj zadeček vzhůru. Znovu do mě prudce zajede.
Zasténám a vyjdu mu vztříc, nyní už mám volnost pohybu a můžu trošku pánví regulovat co se bude dít. Naše pánve do sebe narážejí jako vlny mořského příboje na skaliska. Sténám a křičím pod sladkými nárazy. Ouuuuh, cítím jak ve mně stoupá vlna slasti a ve chvíli, kdy dosáhne svého maxima se prudce prohnu v zádech a vykřiknu, sevřu jeho penis v křeči.
On mě k sobě přitáhne, opře mě zády o svou hruď a sevře v dlaních má prsa, ještě několikrát přirazí a zachroptí mi do ucha, přimkneme se k sobě a pak se zhroutíme. Ležím v jeho náručí a pomalu vydýchávám slast. On mě nejprve jemně hladil a pak asi usnul.
Když se zklidním, vymaním se lehce z jeho objetí, seberu tričko a odběhnu do koupelny smít ze sebe směs zbytků sladkých polev sloužících jako barvy, potu a jeho spermatu. Když se vrátím do své už studené postele, tak svítá. Po probuzení mi jen mé vyčerpané tělo a… a fotografie na mém polštáři? … nevzpomínám si, že bych si ji brala… prozradí, že nešlo o sen.
Ač jsme se poté s Kamiliným strýcem ještě mnohokrát viděli, nikdy jsme se k této noci ani úsměvem nevrátili. Zbyla mi nezapomenutelná vzpomínka a malá polaroidová fotografie.
Jo a na vernisáži poslední výstavy mě hodně zaujal (a docela vzrušil) obraz dívky, jíž není vidět do tváře, ale na jejímž nahém těle je namalovaná kočka, jako mozaika z pláství medu, kousků čokolády, atp.