Libor nemohl sehnat žádnou jinou práci, a tak se stal řidičem kamionu. No co, sice trávil většinu času na cestách a v zahraničí, ale doma ho nic nedrželo. Poslední přítelkyně ho opustila, protože si nabrnkla nějakého vymazleného šampóna, a tak Libor neměl ani holku, ani děti, a s kámoši se klidně viděl jen jednou měsíčně a stačilo mu to. To se pořádně vožrali, vyměnili historky, milostné zkušenosti (které Libor obvykle neměl žádné, ale někdy si klidně nějaké vymyslel), prostě samé dobré chlapské věci.
Jednou do něj kámoši začali všelijak šít, že slyšeli, že na odpočívadlech kamioňáků to kvete zločinem, drogami a prostitucí. Chtěli vědět, jestli je to pravda. Libor jezdil především severní Evropu, tam se s ničím extrémním nesetkal, proto chtěl vědět, co tím jako jeho kamarádi myslí. No prý že řidiči musí být na tak dlouhých cestách šíleně nadržení, a tak se jim úplně zatemňuje mozek. Pak že prý berou, co je zrovna po ruce. A tam se právě variuje i ta nabídka – všechno od celkem normálních holek, co dělají kurvy kvůli penězům, až po různé úchylné a divné existence, transky i buzíky, kteří ti vykouří nebo tě nechají smočit a pak tě doslova vydírají, abys jim zaplatil těžký prachy.
Libor to poslouchal s velkým zájmem a zrovna kamarády ujišťoval, že on nic takového nezažil. Ale že prý mu teď chce šéf přesměrovat jízdy hlavně na Francii a Německo. Kámoši zajásali, Francie že je na to prý nejdrsnější. Že tam tě štětka okrade, zfetuje nebo nakazí ještě dřív, než ji stačíš opíchat. Libor si řekl, že si bude dávat sakra pozor. A hned při své první jízdě si hodně pečlivě vybíral, na které odstavné parkoviště se na noc uloží. Stáli tam jen tři další kamiony, jeden Polák a dva Slováci, a ti mu doporučili, aby se v kabině pořádně zamknul a dával si na noc intervaly na budík a vždycky raději kontroloval náklad i okolí. Libor udělal podle jejich doporučení. Asi na třetí probuzení viděl kolem chodit různé lidi, štětky mu slídily okolo auta. Byly oblečené, jak jenom štětka může být – sukně tak krátké, že jim vepředu byly vidět stydké pysky, kozy napůl ven, zmalované až hrůza, možná i feťačky… Děsilo ho to.
Postupně na svých cestách do Francie tohle zažil ještě mnohokrát. Jednou se mu transka dobývala přímo do kabiny, protože viděla, že nespí. Libor byl ale zamčený a vzadu pečlivě hlídal náklad. Znechucovalo ho to všechno. Čím větší parkoviště, tím víc šlapek se tam potulovalo. Nejnechutnější bylo vidět ty řidiče, jak si lehké holky tahají dovnitř do auta. Někdy, když Libor nemohl usnout, sledoval, jak dlouho to bude trvat. Ani ne za dvacet minut holka zase vyskočila z kamionu, stáhla si sukni, peníze strčila do kabelky, ve stínu si prcinu utřela kapesníčkem a okamžitě šla zase slídit. Kamioňák s dánskou značkou vůbec neváhal a užil si s ní taky.
I Libor se ale postupně otrkal a přestalo mu to připadat tak moc odporné. Prostě někteří hoši fakt potřebovali zasunout a bylo jim jedno, kdy a kde a s kým… Nebo jestli to bude od ženské či od chlapa. Dokonce se šířily pověsti, že nikdo ptáka nevykouří líp než samotný převlečený chlap. To teda Libor rozhodně zkoušet nechtěl. Ale i jemu klacek začal neustále stát po nekonečných dnech bez sexu. Pouhé honění mu prostě přestávalo stačit. Přemýšlel, že by si to prostě moc rád bez závazků rozdal s nějakou milou, ochotnou lehkou děvenkou… trochu se bál, aby ho neobrala, ale už měl svoje zkušenosti, a tak věděl, kde a koho by měl vybírat.
Pak ho cesta vedla až na jih Francie, do hezky slunných krajin, kde štětky byly štíhlounké a hezky opálené. Většinou opálené až dost, šmrncnuté tím romským nebo arabským plemenem… Ale to Liborovi vůbec nevadilo. Byly nádherné. Jednou zajel na nějaké parkoviště ještě zašera, aby měl pořádnou příležitost si slečnu vybrat… Uviděl ji hned – byla hodně tmavá, čerké vlasy hezky nakadeřené, v uších veliké náušnice, vypadala strašně mlaďounká a ještě skoro nepoužitá. Takové nevinné, neopeřené kuřátko v křiklavě žluté bundičce. Libor dělal, že se jde vymočit, a chvíli postával venku. A už viděl, jak na něj nenápadně mávají zájemkyně, jak se stahují k němu. Bylo dojemné, jak se snažily nebýt okaté. Ta mladá vyvolená stále nesměle opodál, ale aspoň se na Libora koukala a různě pomrkávala. Pokýval na ni hlavou, udělal nějaké to gesto, ostatní přítomné šlapky musel odmítnout. Tahle mladičká nebyla žádná vulgární šlapka, ale prostitutka – a to byl pro Libora alespoň nějaký rozdíl.
Pomalu se vydala k jeho kamionu. Libor ji pustil dovnitř. Prohlížel si ji a úplně se mu na to mláďátko sbíhaly sliny – byla tak nádherná, že mu péro skoro bolestivě stálo. Hladil ji po tváři a chtěl se s ní mazlit a povídat si. Neuměla ale ani slovo anglicky a její francouzština byla tak moc zatížená slangem a přízvukem, že jí Libor rozuměl jen cenu, kterou jí měl zaplatit. Jakmile to udělal, byla najednou mnohem přítulnější a povolnější. Libor, protože si chtěl maximálně užít tvrdou erekci a pamatující, že už není nejmladší, ddo sebe hodil jednu malou žlutou tabletku Apcalisu. Postupně ji svléknul donaha, polaskal jí bradavky i ochmýřenou broskvičku. Čekal už jen, až mu naběhnu účinek léku. Pak už se mu chtělo děsně píchat, takže si rychle nasadil gumu. To malá francouzská štětečka ocenila. Libor nebyl blázen, aby ji mrdal bez kondomu. Přelezli si na zadní sedadlo, kde si ji vysadil na sebe a zatlačil, takže se mu svou pipinkou postupně nabodla na vztyčený klacek.
Bylo mu trochu líto takhle prznit tu krásku, ale pořád to byla jenom prodejná coura, která si řekla těžké peníze, takže si je musí pořádně zasloužit. Proto si s ní Libor tak trochu dělal to, co chtěl, drsně ji prcal do pipinky a pak jí taky strkal prsty do zadečku, až se dost kroutila a kvičela jako prasátko. Ale takový pocit uspokojení a zadostiučinění už Libor hodně dlouho nezažil. Vlastně tu holčičku platil za to, že mu bude po vůli – využíval toho do poslední kapky. Různě ji natáčel do krkolomných poloh a převálcovával ji jako buldozer. Nakonec se s triumfálním křikem vycákal dovnitř gumy. Ještě chvíli si Francouzsku podržel a osahal ji. Poslušně držela a dokonce mu dala malou pusu, když ji konečně pustil z auta. Libor vyhodil šprcku z okýnka a zbytek týdne se cítil nebývale skvěle. Čas od času si svým narvaným koulím takhle pěkně ulevil.