Jmenuji se Roman, je mi 25 let, jsem vojákem z povolání a jsem gay. Armáda mi nedávno přidělila byt ve své ubytovně. Jednoho dne po sprše jsem se na sebe zamyšleně podíval do zrcadla. Odrážela se v něm má svalnatá, asi dva metry vysoká postava. Mám nakrátko ostříhané blond vlasy a šedé oči. Bohužel, nenašel jsem tady zatím nikoho, s kým bych se mohl milovat, což mě dost otrávilo. Vzpomínal jsem si na své předchozí působiště ve výcvikovém středisku ve Vyškově. Jenže brzy mě převeleli sem, prý jsem byl moc tvrdý na nováčky. Jenže co jsem měl dělat s tím houfem mladých nadržených býčků, než je pořádně seřvat a ukázat jim, kdo je tady pánem? Vojna není kojná.
Večer jsem seděl jen tak potmě a připomínal si některé své oblíbené bažanty. Nikdy jsem žádného z nich nepřefiknul, což jsem si vyčítal. Můj pohled padl ven z okna. Naproti přes ulici stál starý dům. Měl velká okna a přímo naproti mně se svítilo. Zvědavě jsem vzal dalekohled a podíval se tam. V okně byly záclony jen na okrajích, takže výhled dovnitř jsem měl nerušený. Byl to pokoj, kde seděli u stolu dva kluci. Na první pohled dvojčata – 17 let, 180 cm výška, hnědé vlasy a stejné rysy. Hráli karty. Ten vlevo mi připadal větší než jeho bratr; nebyl vyšší, ale mohutnější. Olíznul jsem si rty, to byli krasavci.
Asi za půl hodiny karty odložili. A začali se svlékat! Onen zmiňovaný levý potvrdil mé předpoklady, jeho tělo bylo mnohem svalnatější než bratrovo. Měl nakrátko ostříhané vlasy. Ten druhý měl vlasy normální a jeho tělo bylo štíhlejší. Podle vypracovaných dlouhých svalů jsem usoudil, že zřejmě plave. Jeho tělo bylo také znatelně světlejší, což mohla způsobovat voda z bazénů. Urostlejší bratr byl krásně opálený a moc se mi líbil. Toho si tak vycvičit. Mlasknul jsem a moje ruka zajela do kalhot, kde nahmatala stojícího ptáka.
Pozoroval jsem dále dění. Svalnatější hoch si lehl na postel přímo naproti okna. Jeho bratr k němu přešel a cosi mu povídal. Potom se jeho ruce vymrštily a zajely na bratrova žebra. Druhý hoch byl zřejmě lechtivý, neboť se stočil jako had. Vzápětí jeho ruce chytily jeho bratra a povalily na zem. To byla podívaná. Dva krásní hřebečkové, jen v bílých slipech, se váleli po zemi a útočili na sebe. Krásnému divadlu udělala přítrž jejich matka, která se na scénu vřítila jako bohyně pomsty. Oba zpohlavkovala a poslala spát.
Druhý den jsem si zjistil více informací. Svalnatější mladík se jmenoval Jirka a byl to učeň. Měl z něj být kovář a věnoval se kondiční kulturistice. Jeho bratr, Petr, studoval na obchodní akademii a chodil na plavání. Zjistil jsem také, že oba se amatérsky účastní závodů. Měl jsem velké štěstí, neboť kulturistická soutěž se měla odehrát příští týden a závody v plavání byly naplánovány na konec měsíce. Sousedka, od níž jsem se převážnou většinu věcí dozvěděl, mi ještě prozradila, že oba jsou moc slušní hoši. Jirka svého slabšího bratra chrání před bandou chuligánů, kteří se tady po okolí potulují.
O týden později jsem se vetřel do zákulisí soutěže. Po několikaminutovém hledání jsem našel Jirku a Petra v koutku šatny. Tady jsem zjistil, že oba mají nádherné zelené oči. Jirka právě stál v tmavěmodrých plavkách a Petr natíral jeho tělo olejem. Vzrušil mě pohled na jeho ruce, které hladce klouzaly po bratrově těle. Vrátil jsem se zpět do hlediště. Ostatní závodníci byli také pěkní hoši, ale já měl oči jen pro Petra. Když měl volné vystoupení, nesledoval ho nikdo pečlivěji než právě já. Navíc se mi podařilo udělat několik opravdu dobrých fotek. Pokud by vás to zajímalo, z 25 závodníků byl Petr šestý.
Tři týdny uplynuly jako voda a já se vypravil na místní bazén. Sem naopak Petr doprovodil Jirku. Nesl mu tašku s věcmi a převzal od něj i koupací plášť. Jirka měl na sobě podobné plavky jako jeho bratr – látku modři oceánu zdobil jen bílý proužek. Vzrušeně jsem sledoval, jak voda klouže po Jirkově mladém těle, jak se jeho svaly napínají a zase povolují. Byl prostě krásný. Vedle svého bratra vypadal hubený, ale tento dojem se ztratil ve vodě, kdy mi připomínal delfína. Skončil jako stříbrný a mimoděk jsem se usmíval při pohledu na jeho rozesmátou tvář.
Za ty týdny sledování jejich soukromí jsem už znal jejich těla nazpaměť. Nikdy jsem je ale neviděl nahé. I to se mělo napravit. Vracel jsem se domů. Bylo pozdě odpoledne a najednou jsem viděl Petra, jak leží na zemi a tři kluci do něho kopou. Slyšel jsem i nadávky, ale to jsem se již rozbíhal, abych mu pomohl. Nebylo to třeba. Jako rozzuřený sršeň se najednou na scéně objevil Jirka. Velice rychle a účinně zpacifikoval své protivníky. Jeden zvlášť neodbytný dostal takovou ránu, že musel mít zlomený nos. Jirka se pak sehnul a zdvihl svého bratra. Pomohl mu domů. To už jsem byl ve střehu i já. Jirka položil Petra na postel a opatrně ho svlékl. Bezděky jsem syknul, když jsem viděl ty obrovské modřiny. Pak najednou přede mnou ležel Petr nahý. Mohl jsem se přerazit, abych na dalekohled připojil i fotoaparát a pořídil si fotky. Petrův penis byl dlouhý a štíhlý – asi jako jeho majitel. Byl neobřezaný a kolem se vyskytovalo husté, ale jemné houští světlých chloupků. Jirka donesl vodu, hadřík a nějakou mast. Nejprve svého bratra umyl, potom ho ošetřil mastí. Bez ohledu na zubožený stav Petra jsem byl silně vzrušený, když jsem viděl Jirkovy silné ruce, jak jemně a citlivě ošetřují svého bratra.
Petr už zůstal v posteli až do večera. Než v noci zhasli, svlékl se i Jirka a chystal se jít spát k sobě. Viděl jsem, jak se na něj jeho bratr obrací a něco mu říká. Jirka přikývl a lehl si k němu do lůžka. Ztopořil jsem a mačkal spoušť jako zuřivý. Bohužel nedošlo k žádné akci. Jirka prostě objal svého bratra a zjevně ho utěšoval, neboť ten se otřásal vzlyky. Pak zhasli a já měl po zábavě.
Vstal jsem brzy ráno. Můj první pohled patřil jako vždy oknu naproti. Bylo dokořán. Uviděl jsem i oba chlapce. Byli nádherní. Petr ležel na Jirkově hrudi. Jirkova těžká paže ho ochranitelsky objímala. Petr měl vystrčený ven svoji jemnou prdelku a Jirka měl k mému rozčarování na sobě slipy. Přesto jsem podle obrovské boule usoudil, že má pořádné nářadíčko.
Hoši vstali asi o hodinu později. Viděl jsem je, jak chystají plavky a ručníky. Zřejmě šli na koupaliště. V duchu jsem si říkal, že chudák Petr vypadá hrozně s těmi modřinami. Při tom jsem samozřejmě balil své věci a počkal, až kluci odejdou. Pak jsem vyletěl jako střela za nimi. Po vstupu na koupaliště jsem je nenápadně sledoval. Zašli stranou do houští. Svítilo tam slunce a oba se začali opalovat. Připlížil jsem se k nim a poslouchal, co si povídají.
„Kdy myslíš, že to zmizí?“ ptal se Petr. Zjevně měl na mysli následky svého včerejšího výprasku. „Za pár dní,“ odpověděl jeho bratr. Pak chvilku mlčeli. Potom se ozval opět Petr: „Víš, jsem rád, že tě mám, brácho. Mám tě moc rád.“ „Já tebe přece taky, blázínku,“ odpověděl mu láskyplně Jirka. Oba se posadili a koukali na sebe. Připadalo mi, jakoby se viděli poprvé. A potom se políbili! Bylo to hluboký francouzský polibek, který mě nažhavil. Jejich rty byly pevně spojené a jejich těla se objímala. Můj foťák nezahálel. Nakonec se Jirka odtáhl: „Ne, počkej, víš, že to nesmímem.“ Petr posmutněl: „Ale proč se nesmíme milovat? Co je na tom špatného?“ „Víš, že rodiče nám to zakázali,“ vysvětloval Jirka. Petr se tiše rozplakal. Jirka ho mlčky objal a nechal vyplakat. Oba se pak sebrali a odešli domů. V mé hlavě však již uzrál plán.
Za dva dny pošta doručila Jirkovi dopis. Bylo v něm několik fotek, na kterých k sobě měli hodně blízko. Já sám věděl, že se jednalo opravdu o nevinné věci, ale je to muselo strašně vyděsit. Podle mých instrukcí se totiž opravdu večer dostavili ke mně do bytu. Pozval jsem je dovnitř a usadil na gauč. Seděli proti mně a čekali, až něco řeknu. Petr se ustrašeně choulil, zatímco Jirka se mračil a probodával mě pohledem. „Jen počkej, tebe si ještě vycvičím,“ slíbil jsem mu v duchu, „a bratříčka budu mít na hraní,“ zafuněl jsem blahem.
„Co od nás chcete?“ nevydržel Jirka. „Já? Vlastně nic. Jenom vás už delší dobu pozoruju tady z okna,“ pronesl jsem líbezným hlasem. Petr zbledl, zatímco jeho bratr vzteky zčervenal. „Ovšem kdybyste nebyli rozumní, tak by se ty fotky dostaly do rukou vašich rodičů,“ prohlásil jsem významně. Jirka chtěl vyskočit a vrhnout se na mě. Zabránila mu v tom Petrova ruka na jeho rameni. Právě Petr se na mě smutně podíval a řekl: „My uděláme všechno, co chcete, jen to prosím nedávejte našim. Máme nějaké peníze, kdybyste…“ zamotal se do vlastních slov. „Nechci vaše peníze,“ odmítl jsem. „A co tedy?“ nešťastně se zeptal Petr. Bylo mi jich líto, jak byli nezkušení a naivní. Jejich rodiče jim jejich lásku zřejmě taky nepřejí, uvažoval jsem dále. „Vás,“ odpověděl jsem prostě.
„Vaše těla a vaše duše,“ doplnil jsem ještě. „Ty hajzle,“ zapomněl Jirka na slušné vychování a skočil na mě. Bez problémů jsem ho porazil na zem. To ho naštvalo a zaútočil znovu. Proti těm chuligánům tehdy by jeho metoda stačila, ale já jsem profesionál. Podrazil jsem mu nohy, otočil ho na břicho a bolestivě mu zkroutil ruce za zády. Sténal a pokoušel se vysvobodit, ale marně. „Prosím vás, pusťte ho,“ žadonil Petr, který poklekl vedle mě. „A uděláte, co vám řeknu?“ „Ano,“ souhlasil. Jeho bratr temně mlčel, ale když jsem zatáhl za jeho ruce tak, že div nevypadly z kloubů, po jeho výkřiku bolesti se ozvalo: „Ano, k čertu, ano!“
Pustil jsem ho. „Pamatujte, že když budete zlobit, tak tohle,“ ukázal jsem na fotky, „dostanou vaši rodiče.“ Petr sklopil hlavu a Jirka se na mě škaredě díval. Kdyby pohled zabíjel, byl bych už dávno mrtvý. „Tak, Jiříku, stoupni si támhle ke zdi,“ poručil jsem mu. Sám jsem si pohodlně sedl na pohovku. Nad mou hlavou, u stromu, tiše bzučela ukrytá kamera. Doufal jsem, že výsledkem dnešního večera bude domácí pornofilm. „Teď jdi ke svému bráškovi, Petře,“ pobídl jsem hocha. Tiše tak učinil. „A teď ho pomalu svlékni.“ Petrovi div nevypadly oči, ale praktický Jirka se už uklidnil a tiše řekl: „Musíme udělat, co chce. Má nás v hrsti.“ „Správně,“ řekl jsem škodolibě, „jsi chytrý hoch.“
Petr tedy nejprve rozepnul Jirkovi košili a nechal ji spadnout na zem. Potom mu rozepnul kalhoty. Jirka z nich vystoupil a stál tady jen v černých slipech. „Jdi za něj a sundej mu ty slipy,“ dirigoval jsem Petra. Rozčílením jsem ani nedýchal. Teď ho uvidím nahého! Jirka mě nezklamal. Jeho pták byl úctyhodný. Ne tak dlouhý, jako bratrův, zato dvakrát silnější a obřezaný. Jeho velké koule se pohupovaly v jeho pytlíku. Teprve teď jsem zaznamenal, že je všude vyholený – v podpaží, na prsou, v rozkroku i na nohách. Uvědomil jsem si, že je kulturista. Krásný je ten chlapec, krásný, pochválil jsem ho v duchu.
„Ty se svlékni a klekni si do rohu,“ nařídil jsem Petrovi. Uposlechl. Jeho vzrušení ho opanovalo, takže když si klekal, kromě jeho plaveckého těla jsem mohl obdivovat i ztopořený úd. Ale teď jsem se zajímal jen o jeho bratra. „Postav se do pozoru,“ přikázal jsem a stoupl si za něj. Přitiskl jsem se k němu. Látka mé uniformy se přimáčkla k jeho nahé kůži na zádech. Moje ruce hladily jeho prsa a břicho. Můj pohled zabloudil na Petra. Honil si svůj klacek, oči upřené na nás. „Ne, to nesmíš,“ pleskl jsem po jeho ruce a odtáhl ho do koupelny. Tady jsem mu nejprve udělal tři klystýry. Pak jsem napustil plnou vanu, přidal do ní voňavou pěnu a ponořil ho do vody. Předtím jsem vzal šňůru a svázal mu ruce za zády. „Aby sis ho nehonil,“ dodal jsem na vysvětlenou. Chtěl jsem odejít, ale zastavil mě jeho hlas: „Jenže já bych rád viděl, jak s Jirkou…“ zakoktal se. „Spím?“ dopověděl jsem. Sklopil oči, ale přikývnul. „Neboj se, uvidíš to,“ slíbil jsem. O několik dnů později jsem mu pak skutečně přehrál své video s Jirkou. Ale zpátky k ději.
Jirka stále stál v pozoru. „Tak kde jsme to skončili?“ zeptal jsem se a opět si stoupnul za něj. Hrál jsem si s jeho bradavkami a masíroval jeho prsa. Pak jsem přešel na břicho. Nakonec jsem zamířil na jeho ptáka. A tady se vzbouřil. Srazil moji ruku a otočil se. „Ty nebudeš poslouchat?“ zeptal jsem se ledově. Moji vojíni, když mě takto slyšeli mluvit, věděli, že je zle. Jirka to nevěděl, takže navíc mě praštil do břicha. Úplně mě překvapil, měl celkem silnou ránu. Ihned jsem mu vrazil takovou facku, že spadl na zem. Zvedl se a znovu na mě zaútočil. Poslal jsem ho proti zdi. Můj ocas se začal ozývat, to se mi líbilo. Pomalu jsem došel k ležícímu Jirkovi. „Pozor!“ zavelel jsem. Jenom se otočil a když jsem se nad ním sklonil, abych zjistil, zda si nějak vážně neublížil, plivl mi do tváře. A dost hraní, řekl jsem si v duchu. Nakopl jsem ho do zadku, až opětovně narazil na zeď. Nešetrně jsem ho zvedl a začal ho zasypávat ranami. Velmi bolestivými, ale nezanechávajícími trvalé stopy. Chabě se bránil, čímž jenom stupňoval mou agresivitu. Byl jsem tak nadržený, že jsem ho chtěl hned vyšoustat, ale zarazil jsem se. Krčil se na zemi a viditelně se bál. To mi stačilo. „Do pozoru, vojíne,“ zařval jsem na něj. Se zasténáním se zvedl a postavil do pozoru. Zlomil jsem jeho odpor, jak jsem vyčetl z jeho očí.
Začal jsem už potřetí hrát svou hru. Tentokrát jsem přímo zaútočil na jeho koule. Hnětl jsem je a mačkal. Asi po dvou minutách se jeho úd zvedl. Stiskl jsem jeho čuráka a začal ho honit. Tvrdě, rychle a nekompromisně. Druhou rukou jsem tahal za jeho bradavky. Brzy začal chlapec sténat rozkoší. Nepolevoval jsem a za pár minut jsem cítil, jak horké sperma opouští jeho klacek a potřisňuje jeho prsa. Jirka se mi de facto svalil do náruče, neboť jeho nohy, oslabené mými ranami a jeho orgasmem, neunesly svalnatý trup. Slitoval jsem se nad ním a položil ho do kouta. Donesl jsem si provaz a svázal ho. Důkladněji, než jeho bratra. Nejprve jsem mu spoutal ruce za zády a potom nohy k sobě. Pak jsem ho celého obtočil provazy – kolem prsou, břicha, stehen a kotníků. Ležel opřený o stěnu a nic nenamítal. Umístil jsem ho tak, aby viděl na scénu, kde před chvílí stříkal.
V koupelně jsem vyzvedl, rozvázal a osušil Petra. Byl pěkně čistý a voňavý. Dovedl jsem ho do pokoje. Když viděl svého bratra svázaného, ztopořil. Lehl jsem si na zem a on ke mně. Líbal jsem ho. Bavilo mě pozorovat, jak je nešikovný a neohrabaný. Byl ale tak sladký a nevinný. Dotýkal jsem se rty jeho víček, tváří a nakonec rtů. Pak jsem přešel na prsa. Olizoval jsem je jazykem, až byla celá mokrá. Následně jsem si hrál s jeho bradavkami, které byly zduřelé od předchozího lízání. Cucal jsem je a jemně kousal. Když jsem přešel na břicho, které jsem pokryl horkými polibky, Petr hlasitě sténal. Nevšímavě jsem minul jeho trčící stožár a přijížděl po jeho stehnech. Převaloval se rozkoší. „Prosím, prosím,“ žadonil vášnivě. Neřekl o co prosí, ale já to věděl. Pohltil jsem jeho dlouhý penis do svých úst. Blaženě vydechl. Umínil jsem si, že na toho mladíčka budu hodný. Proto jsem ho kouřil jemně a pomalu. Iniciativně si stáhnul předkožku, takže já mohl nerušeně líbat jeho žalud. Můj jazyk ale také často zajížděl na uzdičku a oblizoval spodní hranu pyje. Občas jsem taky pohltil do svých úst tu levé, tu pravé varle. Hoch byl jako v horečce. Zpocený a zrůžovělý v obličeji. Konečně jsem ho udělal. Polykal jsem mladé dobré semeno, které z něj vystřikovalo do mých úst.
Když se hoch vystříkal, přitulil se ke mně. Já ale ještě nebyl udělaný. Vstal jsem a svlékl si uniformu. Oba bratři tak mohli obdivovat mé službou zocelené tělo a pořádné nářadí. Můj banán byl dlouhý asi jako Petrův opravdu dlouhý úd, ale ještě širší než Jirkův. Díky obřízce se na oba hochy pyšnil tmavorudý obří žalud. Teď bylo moje brko připraveno k akci. Obrátil jsem Petra na břicho a začal líbat jeho zadeček. Jazykem jsem pak vnikl do jeho růžové dírky. Pořádně jsem si ji zvlhčil a roztáhl. Pak jsem přinesl ještě lubrikační gel a pořádně promastil jak dírku, tak svého macka. Jirka si domyslel, co chci dělat, protože něco začal namítat. Přiskočil jsem k němu. Skrčil se v očekávání rány, ale já mu skoro něžně otevřel ústa a vecpal do nich jeho slipy. S roubíkem v ústech už nemohl rušit mou zábavu. Nasadil jsem svou ozdobu na Petrovu dírku a opatrně vklouznul dovnitř. Zřejmě ne dost opatrně, protože Petr vykřikl bolestí. Nechal jsem ho, aby si zvykl na monstrózní předmět v jeho konečníku. Tiše pofňukával, ale nejevil známky nějakého odmítání. Proto jsem opatrně začal přirážet. Nejprve začal opět křičet bolestí, ale potom už sténal nekonečným blahem, které mu můj krasavec působil. Stále jsem zrychloval a prudčeji ho šoustal, až jsem konečně vykřikl i já. V křečích orgasmu jsem silně stiskl jeho tělo, až jsem se lekl, abych mu nezlámal kosti. Když jsem vycouval, viděl jsem, jak z jeho konečníku teče krev s mým mlíčím. Láskyplně jsem je oblíznul a vyčistil jeho zadeček. „Nebolelo to moc?“ zeptal jsem se ho. „Ne, bylo to skvělé,“ zašeptal.
Můj pohled padl na jeho bratra. Jirka ležel spoutaný v rohu, ale mohutná erekce dávala tušit, že se mu to líbilo. Dostal jsem další skvělý nápad. Dotáhl jsem Jirku k Petrovi. „Tohle je můj dárek. Můžeš si s ním dělat, co chceš,“ pošeptal jsem Petrovi a šel si sednout na gauč. Petr se díval na Jirku a Jirka na Petra. Potom se Petr sklonil a začal svého bratra líbal. Jirkovy svaly byly napjaté od provazů, což se zřejmě jeho bratrovi líbilo. Laskal svázané tělo po celém jeho povrchu. Potom se zespodu přiblížil a hrál si s jeho balónky. Líbal je, cucal a hladil jazykem. Nakonec začal kouřit Jirkův ocas. Byl velmi učenlivý, dnes to viděl poprvé a už se činil. Zhruba za deset minut sebou tělo jeho bratra škublo a jeho penis začal stříkat na všechny strany. Petr totiž semeno nepolykal. Když ale zkusmo ochutnal, pečlivě slízal všechny kapky na Jirkově těle.
Vstal jsem i já a vypnul kameru. Pak jsem se k nim vrátil. Rozvázal jsem je. „Teď mě oba dva vykouříte na dobrou noc a můžete jít,“ prohlásil jsem a odešel do ložnice. Přišli za mnou. Zatímco Petr se věnoval mým koulím, Jirka pohltil můj klacek, který se do něj ani nevešel. Kouřili šikovně, skoro mi bylo líto, že jsem se udělal tak brzy. Hned po mohutné dávce, kterou Jirka statečně spolknul, jsem se cítil mimořádně osláblý a ospalý. „Jděte domů a nebojte se, nikomu nic neřeknu,“ řekl jsem a zívnul. Oba vyšli z ložnice se obléct. V minutě jsem spal.
Jak je mým zvykem, vstal jsem opět brzy. Nestačil jsem otevřít oči a moje pravá ruka nahmatala cosi divného. Silné, měkké a dlouhé. Moje levačka zase hlásila něco jemného a kulatého. Otevřel jsem oči. Po mé pravici ležel na zádech Jirka. Ranní slunce zbarvilo jeho pleť do bronzového odstínu. Moje ruka ležela v jeho klíně na jeho údu. Na levém boku zase ležel Petr. Spal na břiše, jeho hlava byla v mém podpaží. Moje levačka odpočívala na jeho zadečku. Zatřásl jsem oběma. Když na mě ospale zamžourali, vyjel jsem na ně: „Co tady děláte?“ „My jsme tady přespali,“ vysvětloval rozpačitě Jirka a hledal své oblečení. „A vaši rodiče?“ „Budou doma až zítra,“ informoval mě Petr a chtěl vstát. Stiskl jsem jeho ruku a povalil ho zpět. „Takže to bychom mohli pokračovat ve včerejších aktivitách, že?“ prohlásil jsem. Pohlédli na sebe a pak Petr zašeptal: „Pokud vám to nebude vadit…“ „Nebude,“ přerušil jsem ho rychle, ale co vy?“ Opět se na sebe podívali a tentokrát promluvil Jirka: „Nám se to líbilo. Kdybyste nám dovolil, abychom sem někdy mohli přijít a pomilovat se, byli bychom vám moc vděční.“
Zamyslel jsem se. Ta idea se mi líbila, takže jsem stanovil: „Můžete sem přijít kdykoliv, když se budete chtít pomilovat. Na oplátku se na vás budu dívat nebo se milovat s vámi. A když tady budete, tak budete dělat, co vám řeknu. Jasné?“ Horlivě přikyvovali. „Takže ty, Petře,“ obrátil jsem se na něj, „budeš můj mazlíček. Něco jako plyšová hračka. Budu si tě rozmazlovat.“ Souhlasil a líbilo se mu to. „A ty, Jirko,“ podíval jsem se po už oblečeném Jirkovi, „budeš poslušný a disciplinovaný. Pěkně si tě vycepuju. Co řeknu, to uděláš bez odmlouvání. Je ti to jasné?“ Bylo mu to jasné. Navíc se rychle učil. Když jsem mu přikázal, aby šel pro snídani, srazil paty a se slovy: „Ano, pane.“ se vydal do obchodu.
Než se vrátil, trošku jsem se pomazlil s jeho bratrem. Byl to moc hodný klučina – něžný a přítulný. Jirka přinesl jídlo a já ho poslal do kuchyně vařit. Chystal se odběhnout, ale já ho zarazil: „Ještě jsem vám neřekl, že u mě doma se chodí bez oblečení.“ „Ano, pane,“ poslechl. Shodil ze sebe šaty a šel do kuchyně. Asi za čtvrt hodinu servíroval. Míchaná vajíčka, čerstvý chléb, čaj s mlékem a med jsme všichni přivítali. Zatímco Jirka tiše a spořádaně jedl, já jsem si posadil Petra tak, že jsem ho držel levou rukou v náručí. Pravou jsem ho pak krmil. Moc se mu to líbilo a mi taky. Byl jsem sice rozhodnut být přísný na Jirku, ale řekl jsem si, že mu ráno udělám radost. Položil jsem ho na lůžko, lžičkou nabral med a pokapal celé jeho tělo. Pak jsem med po kapkách slízával. Zavřel oči a vzdychal. Petr závistivě přihlížel, protože jsem mu nedovolil se zúčastnit. Pak jsem vzal plnou lžíci medu a hojně polil Jirkův vztyčený úd. Pokynul jsem Petrovi a ten ochotně bratříčka očistil. Čistil jeho ptáka tak dlouhou, až ho udělal. To jsem byl už nažhavený i já a začaly další orgie.
Od toho dne ke mně chlapci často chodí. Naučil jsem Petra pár chvatů, aby se mohl bránit, což se mu brzy vyplatilo. Titíž chuligáni, kteří ho minule zmlátili, to tentokrát odnesli sami. V osmnácti se Petr rozhodl, že půjde na vysokou školu. Jirka zase zamířil na vojnu. Udělal jsem z něho poslušného, vypracovaného, zdvořilého a sebevědomého vojáka, který mi určitě neudělá ostudu. Dohodli jsme se taky, že se ke mně hoši přestěhují, až bude Jirka po vojně a Petr dostuduje.