Carolyn

Carolyn se houpala na židli a zamračeně pozorovala scénu před sebou. Byl dokonalý letní den na pláži. Slunce zářilo na jasné obloze a klidná, průzračná voda odrážela jeho světlo tisíci malých zrcadel. Písek, horký na dotek, čistě bíle zářil.

Asi čtyřicet mladých lidí ve věku mezi 20 a 30 let dovádělo kolem. Všichni měli zdravý, opálený kalifornský vzhled. Tak sakra, když je tu všechno tak nepochybně zatraceně dokonalé, vztekala se Carolyn, proč to tu tak nenávidím?Věděla, že Hvězdný Klub je jedno z těch nejexkluzivnějších míst podél Kalifornské Pacificské pobřežní čáry, jedno z těch míst, kde měsíční členské poplatky samy mohly podržet některý středoamerický národ asi tak na rok. Její rodiče chtěli být vždycky u toho, když jejich bohatá teta se strýcem pozvali rodinu na den do klubu. Carolyn tam byla jediná jako host jejího staršího bratrance, Tiffanyho, který chodil do místní soukromé vysoké školy.

Bylo by to tu krásné, nebýt toho, že byl čtvrtý červenec (den nezávislosti). Všude byla spousta lidí, úplné davy. Byla unavená z obvyklých přeplněných veřejných pláží a Tiffany přísahal, že tady bude klid. Bohužel, neměl pravdu a to byla pro Carolyn pohroma. Každý s ní zacházel jako s dítětem. Dívky, jen o kousek starší než ona, ale všechny v exkluzivních školách, stěží zaznamenávaly její existenci. Francouzské jednodílné plavky, o kterých si myslela, jak pěkně zvýrazňují její postavu, vypadaly tady v porovnání s drahými modely ostatních dívek spíš jako kabát!

Bohatí vysokoškoláci po ní v legraci házeli písek, stejně jako po ostatních dívkách. Jenže na rozdíl od tenkých proužků, které měly ostatní, Carolyn musela pokaždé utéct do úkrytu, aby škrábající písek dostala ven svléknutím! Ta ostuda!

Ale ať si trhnou! Carolyn milovala plavání a tihle idioti do vody vůbec nešli. Ani po třech hodinách! Místo toho jen žerou a popíjejí pivo. Seděla tedy potichu ve stínu na židli a zamračeně pozorovala scénu před sebou. Pak ale uviděla, jak se přátelé jejího bratrance konečně chystají do vody. To znamenalo, že se začali po lávce přesunovat do plovoucího ohrazeného prostoru asi 150 metrů od pláže, ovšem obtěžkáni ručníky, přikrývkami a ledničkami. Když Carolyn došla za nimi, zjistila však, že se místo koupání jen rozvalili na okraji a pokračovali v tom, co doposud!

Pro Carolyn to byla poslední kapka. Skočila do moře a vydala se pryč od plovoucí ohrady. Než ji vztek přešel, byla už daleko a sama. Neuvědomila si však, že ji zachytil odliv a skoro ji až zamrazilo, když si představila, jak dlouho bude muset plavat zpět k pláži.

Najednou se jí něco chladného a měkkého dotklo na boku.
„Hej, co děláš?!“ zaječela. Některý z vtipných kamarádů Tiffanyho plaval zřejmě celou dobu za ní. Potopila hlavu do průzračné vody, ale neviděla nic než malý šedý tvar se spoustou volných třásní, jak visí u jejího boku. Chobotnička.
To snad není pravda, co ti kluci nevymyslí, pátrá Carolyn po nějaké známce pohybu utajeného plavce, ale nic neobjevuje.

Tiše šlapajíc vodu, Carolyn přemýšlí, co teď. Musí se vrátit zpátky na břeh, to je jisté. Už viděla, jak se Tiffany bude šklebit. Co se dá dělat. Podívala se ještě jednou dolů pod hladiny. K jejímu překvapení, chobotnička tam byla pořád, pohupujíc se u jejího pasu.
Vypadá to, že mám přítele, pomyslela si, celkem roztomilý chlapík .. na měkkýše.
Vrátím se zpět, zabalím a zmizím. Už mám té uhozené společnosti plné zuby, drtila Carolyn mezi zuby.

„Jej, co to bylo??“ potopila hlavu pod vodu, aby zjistila, že chobotnička se zatím několika chapadly spojila s látkou jejích plavek těsně vedle otvoru pro pravou nohu. Carolyn byla vždycky velký ochránce přírody. Pevně věřila, že žádná zvířata nepředstavují pro člověka skutečnou hrozbu, pokud jsou tak malá jak tohle. Nechtěla proto dělat žádné prudké pohyby, aby malou chobotničku, přisátou ke svým plavkám, neohrozila. Věděla, že je plavkami dobře chráněná. Přes jejich látku však zřetelně cítila, jak se chapadla pohybují a posunují po jejich povrchu.

Pozorování akce tohoto jejího nečekaného společníka ji natolik fascinovaly, že ji plíce začaly pálit z nedostatku kyslíku. Řekla tedy tiše ahoj a vynořila se na povrch. Než se vydýchala, cítila však, že měkká chapadla obklíčila její bok. Nemohla tomu uvěřit! Bylo to skoro jako by se chapadla pokoušela najít způsob, jak proniknout pod plavky!

„Ne, ne,“ zakřičela, „co když hledá místo, kam vleze nebo co??“ Pokusila se pod hladinou opatrně zvíře odstrčit, ale bez úspěchu. Dosáhla jedině toho, že se chobotnice posunula dál k přední části plavek.

Znechucená Carolyn na hladině přemýšlela: „Tomu nevěřím. Musí být přece být způsob, jak dostat tu věc pryč, aniž bych ji zranila …“
Potopila se opět pod hladinu a pokusila se jemně zvednout chobotnici, ale byla tak silně přitisknutá k tenké látce, že cítila, že spíš roztrhne plavky. Frustrovaně se vrátila na hladinu s očima, pálícíma od slané vody.

„Dobrá, máš, co chceš,“ zaprskala, „uvidíme, jak se udržíš, až budu plavat.“ Pomalými, úspornými pohyby se vydala zpět na dlouhou plavbu k pobřeží. Tohle musí tomu malému lumpovi dát za vyučenou, pomyslela si škodolibě.

Jak plavala, Carolyn najednou začala cítit velmi zvláštní pocit mezi nohami. Plavání bylo vždycky trochu vzrušující, ale nikdy jako tohle! Cítila, jak část zvířecích chapadel, která se vlnila vodou kolem jejího rozkroku, začala třít jeho citlivá místa.
Jako by toho nebylo dost, některá ramena se dokonce propracovala mezi stehny a znovu a znovu se dotýkala a proudem vody třela přes plavky o klín.
Tak dost! To už je trochu osobní, nezdá se ti, ty mizero? Carolyn uvažovala o tom, že se zastaví, ale nakonec to zavrhla. Pokud bude zastavovat kvůli každé maličkosti, nikdy ke břehu nedoplave. Nakonec, jde jen o chobotnici, není to tedy znásilnění, ne?

Jak ale čas pokračoval, doteky a tření se stalo pravidelnějším, neústupnějším a pro Carolyn bylo stále těžší to ignorovat. Zkoušela plavat na bok nebo na zádech, ale nic nepomáhalo. Poklepávání a tření chapadel bylo čím dál silnější, občas se jí až dech zastavil, jak to bylo intenzívní. Nevěděla vůbec, co si o tom myslet. Její tělo, to je přece její území a tady to hloupé mořské zvíře se klidně a bezostyšně dotýká těch nejtajnějších míst!

Zrychlila, ale podivné pocity pokračovaly. Cítila, jak chapadla přesouvají napjatou látku plavek a odkrývají její hýždě. I na nich teď cítila podivné poklepávání. Nejvíc ale stále cítila přítomnost zvířecího těla lnoucímu pevně k přední části plavek.

Bože, co jsem komu udělala? Proč tohle musí postihnout právě mně? opakovala si Carolyn popuzeně, ale zároveň si uvědomila, že to zvíře vůbec netuší, že ji to začíná docela vzrušovat! Cítila, jak rudne, jak její tělo začíná přijímat nepřetržité, neúmyslné stimulace od chobotnice.
Jen co se dostanu na břeh, jen co se mi dostane do ruky! Problém je, že pokud se zastavím teď, abych se zbavila toho zatraceného zvířete, proud mně odnese zase dál od břehu. Přece to už nemůže být tak daleko. To zvíře musí být stejně vystrašené k smrti mými pohyby, tak se nakonec musí pustit! Všechno, na co se teď musím soustředit, je jen usilovně plavat!

Chobotnice však lnula k plavkám stále houževnatěji. Mohla dokonce cítit, jak se odchlipuje horní část plavek. Začalo ji to dokonce trochu brzdit. Horší je, že takhle jí z plavek za chvilku vypadnou prsa!
Moment, pomyslela si, tady něco nehraje. Pak to ucítila. Na horní části plavek seděla další chobotnice!
Jako by jedna nestačila, naříkala si Carolyn. Copak jsem nějaká vaše pláž?

Váha chobotnice na její hrudi přiměla plavky, že se výrazně zkrátily nejen vpředu, ale i vzadu. Vypadalo to, jako by obě chobotnice shrnovaly materiál plavek pod sebe, aby na ní seděly stále těsněji a těsněji. Cítila, jak tkanina při každém ohnutí nohou postupuje, zařezává se mezi hýždě a na pochvu. Silný tah na přední straně způsoboval, že při každém výkopu nohami se tam teď látka bolestně zařezávala. Bylo to bláznivé, ale zdálo se, že ramena chobotnice na jejím rozkroku vlastně pomohla hlubokému zaříznutí plavek. Její ramena se teď volně vinula po odhalených hýždích.

„No, doufám, že jste spokojeni,“ zamumlala Carolyn k bližšímu měkkýši. „Teď mám taky módní plavky s odhaleným zadkem.“ Věděla, že jsou to jen němé tváře, které neví, co činí, a byla opatrná po svých dřívějších zkušenostech.
Minulé léto se jí totiž přihodila podobná příhoda, když šla s přáteli do parku. Přiběhl k ní neznámý pes a bez varování jí vrazil nos pod minisukni. Její zařvání zburcovalo všechny lidi v parku, ale co horšího, psa to vyděsilo natolik, že vletěl pod keř, odkud ho ani majitel nemohl dostat! Carolyn si od té doby slíbila, že se bude snažit mít mnohem více pochopení vůči zdánlivě nepatřičnému zvířecímu chování.

Pocity přicházející od klína zesilovaly. Pevné tkanivo se zařízlo mezi labie. Co se to tam dole děje?! Cítila docela jasně pulsování drobných přísavek na tenkých plavkách. Ramínka plavek se rovněž bolestně zařezávala do ramen. Plavky byly teď tak těsné, že při každém tempu se dole zařezávaly stále hlouběji. Jako by ta zatracená zvířata nestačila, ještě mně budou svírat plavky?!

Jenže, uvědomila si s hrůzou, celá ta podivnost ji najednou začala vzrušovat! Začala cítit stejně blažené pocity, jaké si občas, potají, doma navozovala ve vaně (následované výčitkami svědomí). Carolyn si nemohla pomoci. Všechno, úplně všechno ji teď vzrušuje! To je určitě boží trest za všechny ty blažené vanové chvilky!

„Omlouvám se, Bože!“ křičela teď. „Už se to nestane! Slibuji!“ Ale stimulace jejího mladého, panenského těla neustávala. Horní díl plavek byl teď tak nízko, že její bradavky se při plovacích pohybech třely přes okrajový šev. Několik chapadel dolní chobotnice nyní usilovně pracovalo na tom, aby úplně odstranily plavky z její zvýšené pochvy. Spojily se přímo přes rozkrok a Carolyn si byla jistá, že jejich konečky se snaží zasunout dovnitř. Citlivá kůže vnitřních stehen se navíc třela o jejich měkkou strukturu.

Horní chobotnice byla také zaneprázdněná. Svá chapadla obalila kolem jejích špičatých prsů, které rytmicky mačkala. Další chapadla byla zdálo se plně zaujata jejími zvýšenými, citlivými bradavkami, tak tvrdými, jako by měly prorazit do plavek díry. Carolyn ztratila tempo a souhru plovacích pohybů, protože začala ztěžka dýchat. Svaly se chvěly v očekávání něčeho naprosto protichůdného, než je plavání a celé tělo teď zaplavovaly jen fantastické pocity, rozlévající se z prsou a vaginy. Jak se tak zmateně plácala, zjistila, že místo k pláži plave v kruhu, stejně daleko jako na začátku.

„Oh, Bože,“ mumlala si pro sebe. Cítila totiž, že je už příliš unavená, aby doplavala až na pláž. Bude se muset vydat k plovoucí ohradě, od které pohrdavě odplula. Během téhle pauzy, kterou si dopřála v plavání, však ucítila klouzavé pevné posunování, které ji velmi znepokojilo. Dolní chobotnice, sedící zatím jen na břiše, se posunula a zaklínila se celá úplně dole, přesně na její naběhlé vulvě. Carolyn to uvedlo do ještě větších rozpaků, ale nemohla teď vůbec nic proti tomu dělat.

„Prosím, Bože, nenech někoho vidět mě takhle …“

Carolyn byla tak zaujatá akcemi první chobotnice, že na chvíli přestala hlídat druhou. Ta zatím postoupila o kousek výš a masírovala chapadly její výstřih, nyní etrémně hluboký. Pak se na měkké bílé maso jejích mladých prsou zkusila lehce přisát. Carolyn se pokoušela plavat, ale tělo, přijímající stále intenzívnější záplavu sexuálních pocitů, odmítalo poslušnost.

„Ne!“ křičela Carolyn automaticky, pokoušela se bojovat proti rostoucímu přetlaku vnitřních pocitů a zároveň se snažila plavat směrem k ohradě. Pocity se však stupňovaly bez ohledu na její vůli a byly ohromující!
Koho by napadlo, co se pod hladinou odehrává? Chapadla pokračovala ve své ďábelské práci a Carolyn si stále usilovněji opakovala, že jsou to jen němé tváře, které nevědí, co činí, když ji najednou tělo zradilo …
„Áááááááá,“ řvala, když ji orgasmus zavalil. Ne! To je nemožné! To je nemožné!! Já jsem se udělala ve vlastních plavkách!!

Když hlavní nárazové vlny ustoupily, Carolyn se podařilo konečně unaveně doplavat k jednomu z kotevních lan bazénové nádrže. Konečně se nemusela pohybovat a plavat, ale chapadla na jejím těle se zdála aktivnější než kdy předtím! Potopila se pod hladinu a zjistila, že dolní chobotnice je rozprostřena a pevně přisáta přes celou stydkou oblast. Sáhla pro toho urážejícího měkkýše, aby ho odstranila za každou cenu, když v tom byla překonána druhým orgasmem.
Proboha! Co to je?! zmítala se pod hladinou s křečovitě staženým tělem. Mamka říkala, že se to stane jednou a pak je klid! Co je to se mnou??

Když stahy uvnitř konečně ustaly, Carolyn se pokusila povytáhnout se po laně z vody, ale akce neúnavných chobotnic na jejím těle nepolevovaly. Po chvilce udeřil třetí orgasmus!

„Ohhhh!“ zasténala, když její tělo bylo znovu sevřeno sexuálními křečemi. Třetí orgasmus byl nejsilnější. Užaslá Carolyn už neměla sílu vyšplhat po laně a zůstala bezmocně viset ponořená po krk ve vodě. Zaregistrovala jen, že spodní chobotnice se konečně unavila a zmizela. Horní chobotnice byla ale pořád aktivní. Postoupila na samý okraj pevného korzetu, který teď tvořily plavky. Carolyn bylo teď ale všechno jedno. Nejraději by se stočila na pláži do stínu do klubíčka. Byla docela vysílená.

Začínala však cítit neznámý brnivý pocit přicházející od jejích prsou. Podívala se tam a zjistila, že chobotnice se připoutala k véčku jejího výstřihu a část jejích chapadel zmizela hluboko v jejím korzetu. Prsa jí teď trčela ven, stále ovíjena a svírána zbytkem chapadel. Copak žádná část těla není před těmi tvory v bezpečí??

„Au!“ zavrčela Carolyn, když citlivé bradavky opakovaně štípla některá s přísavek.
„Dobrá. Trochu času na slunci a přejde tě chuť,“ řekla přes sevřené zuby, sáhla pro jedno z lan, visící od bazénové nádrže a zkusila se povytáhnout ven.

Chobotnice se ale najednou vrhla přímo do výstřihu.
„EEEHH!!!“ Carolyn ječela, jak cítila chladnou přítomnost chobotnice mezi jejími prsy.
„Mám ji v plavkách!! Mám ji v plavkách!!“ křičela a strhla plavky z ramen. Ale chobotnice už se začala prodírat těsnými plavkami dolů! Bez ohledu na to, jak rychle se Carolyn snažila plavky svléknout, chobotnice byla stále o krok před ní. Přes žaludek a břicho až dolů. Plavky skončily na stehnech, ale chobotnice se už pevně přisála přímo na její vulvě, teď bez látky plavek!

„Oh, můj Bože!“ zasténala. Přítomnost chobotnice přímo na panenské štěrbině byla elektrizující! Pokusila se překonat opět vzrůstající tlak uvnitř, jak zápasila s tím malým mučitelem, ale bylo to beznadějné. Bojovala do okamžiku, kdy několik drobných přísavek nalezlo její clitoris. Malý pupen se zvětšil a pochva pootevřela.

„Ohhhhh!“ byla tak ohromená svými pocity, že se zapomínala držet lana. Jedna ruka však nedokázala zabránit činnosti všech chapadel. Bylo to šílené, jeden orgasmus ihned následoval další, balancujíc na vrcholu omdlévání. Proč to dělá?? ptala se její překvapená mysl znovu a znovu, když čekala na zklidnění tělesných pulsací. Jsou to jen zvířata! Jen zvířata!! Byla tak zmatená a vysílená opakovanými orgasmy, že si nevšimla dalších chobotnic, jak strhávají její plavky ze stehen mimo nohy a odplouvají s nimi pryč, do hlubin.

Když konečně byla zase při smyslech, uviděla s úlevou, že chobotnice zmizela. Zmizely ale i plavky!
„No, to je bezvadný!“ křičela vyčerpaná Carolyn, vybuchujíc v slzy. „Co mám asi teď dělat??!“
Povzlykávala a držela se lana. Naštěstí byla na vzdálené straně nádrže, kde byla skrytá zvědavým očím z pláže. Nakonec se dala zase nějak dohromady. Musím se z toho přece nějak dostat, nemůžu tu trčet nahá! Pak dostala nápad. Zůstane ve vodě až do chvíle, než se společnost u nádrže začne sbírat zpět na pláž. Pak požádá Tiffanyho o nějaký ručník. To bude radost, vysvětlovat, jak přišla o plavky .. ale co, to se nějak zvládne.

Carolynina rostoucí sebedůvěra však zmizela v okamžiku, kdy ucítila známý lehký dotek na noze.
„Oh, ne,“ zanaříkala Carolyn potichu. „Prosím, ne znovu.“ Potopila se pod vodu, aby zjistila, jak a odkud se bude bránit a zamrazilo ji. V prosluněné vodě viděla ne jeden nebo dva malé šedé tvary, ale desítky a všechny kolem ní!
Oh, Bože! Musím se odtud okamžitě dostat! hrabala se prudce k povrchu. Popadla lano a už byla napůl venku, když si opět uvědomila, že je nahá!

„Tiffany!“ zavolala slabě a klesla zpět do vody. „Kdokoliv! Pomozte! Prosím, pomozte mi!“ Ale nikdo přišel. Musejí ji přece slyšet tam nahoře, pomyslela si šíleně. Musí! Něco chladného a měkkého se jí dotklo přímo nad stydkým trojúhelníkem. Potopila se zpět pod vodu a s hrůzou zjistila, že jedna chobotnice je připravená s roztaženými chapadly přímo před jejími stydkými chlupy. Instinktivně se ohnula, aby chránila zranitelný rozkrok, zatímco rukama se snažila odtlačit zvíře pryč.

Byla tak zaujatá tím, co se dělo před ní, že totálně ignorovala co se dělo za ní. Když se další chobotnice přisála přímo mezi její hýždě, její boky sebou trhly instinktivně vpřed, aby se tohoto útočníka zbavily, zatímco Carolyniny ruce letěly dozadu ve snaze odstranit tuto ponižující náklonnost. První chobotnice jako by na to čekala, okamžitě a dychtivě se přisála přímo na Carolyn stydký trojúhelník.

Třetí chobotnice vzápětí spojila svou přilnavou náruč přímo s levým ňadrem. Jak se Carolyn zuřivě snažila odstranit chobotnici, která se zaklínila do úzké štěrbiny mezi jejím hýžděmi, stihla si toho všimnout jen proto, že se musela na hladinu rychle nadechnout. O to se budu starat později, pomyslela si.

Zkoušela, co mohla, ale nedokázala nijak vypáčit vytrvalého měkkýše z prostoru mezi hýžděmi. Mezitím, co se o to pokoušela, další chobotnice spojila svou přilnavou náruč přímo s jejím pravým ňadrem. Obě ňadra začala být ihned masírována rytmickým svíráním. Bradavky ztvrdly jako diamanty. Carolyn nemohla být všude. Chobotnic bylo kolem ní najednou příliš mnoho. Bezmocně to vzdala. Vynořila se opět na hladinu s vědomím, že kvůli chybějícím plavkám jim to vlastně usnadňuje. Stále víc a víc chobotnic se přisávalo k jejímu nahému, bezbrannému tělu. Tiše povzlykávajíc, držela se kotevního lana bez jakékoliv myšlenky.

Za chvíli už jen její ruce, nohy a hlava zůstala bez nich. Myšlenka na množství chladných, sliznatých těl, pokrývajících tělo, ji začala přivádět k šílenství. Pak začala řvát a mlátit vodu kolem sebe bezmocí, že se pevně přisátých měkkýšů nemůže nijak zbavit. Ve chvíli, kdy se do její pochvy a řitě vsunula první chapadla, vrátil se na okamžik zdravý rozum. Vedena pudem sebezáchovy, vyšplhala po holém laně na palubu nádrže a tam sebou začala mlátit o zem.

* * *

Tiffany se na pláži posunul o kousek ve sklápěcím křesle. Viděl, že jeho uřvaná sestřenice Carolyn, poté, co visela u lana nádrže snad hodinu nebo víc, se nakonec nějak dostala z vody. Byla to chyba, přivést ji sem dnes, pomyslel si. Slečna Dokonalá byla celý den bůhvíproč bezdůvodně nedůtklivá a kazila ten krásný den všem.
„Á, tamhle je,“ řekl Tiffany svým společníkům a sledoval, jak se Carolyn válí po palubě. Její plavky, jindy bíle zářící, vypadaly šedivé a hrudkovité.
„Ta idiotka. Určitě se vyválela někde v bahně pod nádrží,“ mumlal pro spíš pro sebe.

Všichni jeho přátelé snášeli dost dlouho Carolynino nemožné chování kvůli Tiffanymu, ale když se kolem nich na palubě nádrže nafučeně přehnala a skokem do moře schválně zlila mořskou vodou všechno občerstvení, které měli s sebou, měli toho dost! Všichni se vrátili na břeh, kde se dala provozovat spousta aktivit líp než na rozhoupané nádrži. Několik lidí nabídlo Tiffanymu, že se na ni půjdou podívat, ale Tiffany to odmítl:
„Jestli se tam chce vztekat a kazit dál den, ať si to užije, ale bez nás.“

Teprve v podvečer se tam sám vydal. Byl v šoku, když ji spatřil v bezvědomí, nahou, zcela pokrytou malými mrtvými chobotnicemi. Na tváři měla nejšílenější úsměv, který kdy Tiffany viděl. Ihned zavolal klubového doktora, který ji přivedl k vědomí. Tiffany chtěl vědět, co se stalo, ale Carolyn si nepamatovala nic od okamžiku, kdy skočila do moře. Doktor to přičítal tomu, že se zřejmě uhodila při skoku do hlavy.

„Ještě že tam byly ty chobotničky, pomohly vám.“ řekl doktor bezvládné Carolyn, když jí diskrétně sáhl mezi nohy a vytáhl z její pochvy chobotnici předtím, než ji zabalil do klubové přikrývky. Tohle dítě musí být nemocné, napadlo ho, dělat něco takového s tak ušlechtilým měkkýšem …
„Cože???“ zakňourala Carolyn, „Co jste to řekl?? Kdo mi pomáhal??“

„Vypadá to, že vás chránily před sluncem. Ony vlastně obětovaly život pro vás. To by zasloužilo zapsat do knih. Nebýt jich, dostala byste moc ošklivý úžeh v tom dnešním slunci.“

Pak ještě dodal:
„Copak vy nevíte, že je proti klubovým předpisům opalovat se tady nahá?“