Rubrika: Školačky

Jednou jsem se u kamarádky dívala na televizi, jen tak jsme si povídali a já si všimla, že na mě její otec (jako obvykle, když jsem ji navštívila) zírá. Seděli jsme na gauči a on na křesle proti nám četl noviny, avšak kdykoli jsem se na něj podívala, letmo mě sledoval a usmíval se na mě. Já se na něj usmívala také, po pravdě mi jeho pohledy vůbec nevadily a já si je užívala. Dnes jsem na sobě měla pěknou džínovou sukni, modrou blůzku s knoflíky a krajkovanou podprsenku, která opravdu jen stěží zakrývala mé bradavky. Linda mi občas říkala, že si myslí že na mě má její táta zálusk; prý se na mě často ptá. Pokračování textu Fajn táta mé fajn kámošky

Společenská místnost… Stalo se to asi před rokem. Byly jsme se školou na lyžařském výjezdu v Rakousku. Asi čtvrtého, předposledního dne pobytu jsme se vrátili z lyží dost unavení, ale veselí. Večer jsme šli, moji kamarádi a já, hrát pinčes a kulečník. V ping pongu jsem dobrý, ale kulečník mi nešel. Naštěstí jsem plátno neprotrh. To ale nezabránilo, aby se mi kamarádi neposmívali. Když odcházeli, řekl jsem, že za nimi přijdu později. Chtěl jsem být sám, a tak jsem šel do společenské místnosti dívat se na tv. Avšak,už tam někdo byl. „Ahoj Agi“ „Čauu“ smutně odpověděla. „Copak se stalo“ ptal jsem se jí. „Ale nic“ zaznělo v odpověď. “ Pokračování textu Lyžařský zájezd

Čtrnáct dívek ve věku šest až osmnáct let právě dosedalo na rozklížené dřevěné židličky k talířům, na nichž každá měla čtvrt rohlíku a tři fazolky, když dole pod oknem zaskřípěly brzdy dodávky. Vychovatel Rousek se vyklonil z okna a na jeho tváři se objevil upřímný úsměv:
„Radujte se děvčata, konečně dorazily zásoby! Pan Lipka dovezl těch dvěstě objednaných rákosek, takže hned po snídani můžeme vyřídit zbylé resty z minulého kdy Jirka přerazil o Barborku poslední. Ivano, Markéto, se mnou dolů a odnesete náklad do trestnice, ostatní dosnídáte a Jana Fišerová, Barborka, Pavlínka, Irena, Hanka a Katka přijdou za námi.“ Pokračování textu Ústav

Do kanceláře ve které pracuji nastoupil nový kolega ženatý dvě děti jak jsem vyčetla z jeho papírů tak to vypadalo,že nic pro mne.Mužík středního vzrůstu,typické kancelářské brejličky jako já,ale rovnou od počátku fajn společník.Několik dnů jsme v pohodě trávili společnou pracovní dobu až do jednoho slunečného letního rána,kdy jsem přišla do práce v sukni.Stehna jsem měla pod stolečkem přes sebe křížem,občas jsem si pohrála ze střevícem na podpadku a jinak znuděně vejrala na monitor se spoustou čísel. Pokračování textu Lízátko

Jmenuju se Sandra je mi 17 let jsem menší štíhle postavy s hnedky vlasy a už od mala sem byla submisivní. Už od základní školy se mi líbila jedna holčina byla o dva roky starší než já a jmenovala se Markéta. Ona byla vyšší byla moc krásna a byla trochu dominantní. Mela bych jí víc popsat měřila 185 centimetru a mela prsa čtyřky a kudrnaté černé vlasy. Když sem jí viděla chtěla sem jí to říct akorát tu byl menší detail pořad se okolo ní někdo motal a já se moc styděla jí to říct před někým i když to byly jen holky. Párkrát sem jí oslovila, ale nikdy sem to nedokončila. Pokračování textu Sandra

Jmenuji se Lolita a je mi 16 let, chodím na střední školu,zatím je to 8 leté gymnázium,měříma sui 170cm,mám delší tmavé vlasy,zelené oči a na svůj věk velmi vyspělou postavu,mám velký kozičky a z toho má většina kluků velikou radost.Relativně už před dlouhou dobou jsem zjistila,co v sexu potřebuju a teď jsem konečně potkala někoho,kdo mi to umí dát-Adama. Pokračování textu Krásné mrdání

Byl poslední víkend v červenci. A já jela s rodiči na pět dní někam do zapadákova na jihu čech na takovou malou rodinnou dovolenou. Nebyla jsem z toho nijak nadšená. Velmi živě jsem si dovedla představit mnohem lépe strávené dny. Horší kombinaci, než rodiče a nějaký penzion v přírodě, jsem si neuměla představit. Jediné co mi vylepšovalo náladu, byla představa příštího víkendu, který jsem měla strávit s Petrou. Rodiče mě po celou dobu ujišťovali, že penzion bude se vším komfortem a v krásné přírodě. Já však jejich nadšení pro přírodu a turistiku nikdy nesdílela, a tak jsem netušila co tam budu celou dobu dělat. Předem jsem je upozornila, že rozhodně s nimi nehodlám projít veškeré památky a turistické stezky, s čímž oni kupodivu souhlasili. Penzion se nacházel opravdu uprostřed přírody. Pokračování textu U strýce III

Dalších pár dní, jsem si to se strýcem nerušeně rozdávala. Svěřila jsem se strýci i s tím, co jsme já a moje spolužačka prováděly. On se toho hned chytil a zeptal se mě, jestli bych se nechtěla přidat k němu a jeho přítelkyni Renatě, která ještě nikdy nebyla se ženou. Po krátkém váhání jsem souhlasila. O víkendu jsme se měli sejít s Renatou u nich na chatě. Její manžel měl pracovní povinnosti, a tak jsme neměli být rušeni. Ze setkání s Renatou jsem byla lehce nervózní. Ovšem ve chvíli kdy jsem ji uviděla, ze mě všechny obavy spadly. Obě jsme si ihned „padly“ do oka, a od první chvíle jsme se bavili jako bychom se znaly už dlouho. Renatě bylo 25 let a měla krásnou pevnou postavu a jemný obličej. Přivítala nás v lehkých letních šatičkách, ve kterých vypadala úžasně. Pokračování textu U strýce II

Pomalu končil můj první rok na střední škole. Na internátu, kde jsem přes týden bydlela, bylo už téměř prázdno. Já a moje spolubydlící Petra, jsme se rozhodly ukončit školní rok po svém. Během roku jsme se velmi spřátelily. A protože jsme bydlely téměř sto km od sebe, a věděly jsme, že se přes prázdniny neuvidíme, chtěly jsme strávit poslední noc na internátu jen spolu. Koupily jsme si víno, zamkly se v pokoji a načaly láhev. Po druhé sklence se naše řeč stočila, jak jinak, k mužům a sexu. Petra už dávno panna nebyla, zatímco já stále ano. Ale až nyní se mi přiznala, že ji o pannenství připravil nevlastní otec když jí bylo 14 let, a že si to s ním stále ještě s chutí rozdává. Napřed jsem z toho byla dost v rozpacích. Petra mě však ujistila, že to tenkrát sama chtěla, a že ho vlastně svedla. Pokračování textu U strýce

Ach, slečna Grangerová.“ Snapeův hlas byl hladký a kroutící se, na Hermionin vkus příliš spokojený. „Čekal jsem vás.“ Hermiona se při zavírání dveří zamračila. Nikdy do Snapeova kabinetu nešla ráda, částečně proto, že vlhce páchl zatuchlinou, a částečně proto, že kdykoliv tu byla, měla nejasný pocit nebezpečí. Na důkladných policích se jako oči třpytily řady lahviček a nezřetelné pavučiny skrývaly neosvětlené kouty. „No?“ Snape ukázal dlouhým černým brkem. Pokračování textu Zase jedna od Harryho Pottera