Na velké farmě zabývající se ekochovem majitelé každý rok nabírali spoustu brigádníků a dobrovolníků na pomoc. Udělali si z toho docela dobrý byznys, takže vydělávali na poskytování těchto služeb a dokonce i na tom, že ubytovali pár pošuků v seníku. Ale lidé se tam zapisovali třeba už v zimě, aby mohli týden strávit relaxem při tvrdé fyzické práci. Na rozsáhlých pozemcích bylo pořád co dělat, a tak tam zůstával pořád někdo od jara až do podzimu. Na podzim už tam bylo pracantů jen málo, zato se však vesele seznamovali. A dokonce, aniž by o tom majitelé věděli, navazovali nejrůznější kontakty a dokonce se oddávali divokým tělesným hrátkám…
Viktorie si dovolenou mohla vzít právě až na podzim. Po škole dva roky nepřetržitě pracovala, takže byla úplně vyčerpaná a potřebovala nejmíň dva týdny oddechu. Tuhle biofarmu jí doporučila jedna z kamarádek a Viktorie se těšila, že by to mohlo být přesně pro ni. A taky ano – po prvních dnech chodila spát fyzicky tak unavená, že myslela, že to nevydrží. Ale pak jí bylo stále líp, s chutí jedla to obyčejné venkovské jídlo a navazovala kontakty s úplně obyčejnými lidmi, kterým bylo jedno, že není zrovna perfektně upravená od kadeřnice a nemá na sobě prvotřídní značkový kostýmek. Nejvíc se jí líbil Ruda, protože byl vtipný a charismatický. Měl asi dvoumetrová ramena a každým okamžikem se jí zdál jako větší a větší chlapák.
Postupně si na něj Viktorie začala dělat zálusk a toužila ho zaujmout. Jeden den se práce rozdělovala do dvojic, a to losem. Dostala do dvojice právě Rudu, se kterým se měli vydat na pole sbírat brambory. Žádné velké stroje, prostě hezky ručně… Byla to práce na další tři dny. První den se spolu skvěle bavili a měli pocit, jako by se znali odjakživa. Druhý den došlo na mnohem intimnější témata a oba po sobě docela pokukovali. Viky měla postavičku jako lusk a Ruda měl rád přesně tyhle holky – štíhlé a pružné jako laňky… Začal přemýšlet o tom, že by ji hezky ohnul přes kola vozíku a opíchal, až by hlasitě hekala a rozléhalo se to po celém poli. A k tomu došlo třetí den.
Práci už měli skoro hotovou, a tak spolu významně laškovali. Ruda Viktorii lechtal a dokazoval jí, že ji bez problému zvedne jednou rukou. Byla v jeho obrovské náruči skutečně jako pírko. Když ji pokládal zase na zem, tak ji pevně sevřel a zmáčknul a u toho jí šáhnul na kozičky, protože mohl. Viktorii se rozšířily oči překvapením, ale zároveň vydechla chtíčem. Ruda spokojeně zamručel a provokativně se naklonil až úplně nad ni. Čekal, jestli ho sama políbí. Čekal, jestli udělá ten první krok. A udělala, vpila se do jeho rtů a zároveň mu ruku významně položila do rozkroku. Ruda si samozřejmě do sebe hodil jednu modrou tabletku lásky, aby mu lépe stál, to ale Viktorie nevěděla.
Ruda ji vzal a přesně podle svých představ si ji odnesl k vozíku, kde ji přehnul přes jedno z velkých kol. Vaiktorie se ochotně předklonila a vyšpulila na něj prdelku. Rychle ji vzal za lem kalhot a stáhnul jí je jedním rozmachem až ke kolenům. Jednou rukou ji pořádně plesknul přes holý zadek, zatímco druhou rukou si hbitě vytáhnul ztvrdlého ptáka z kalhot. Žalud už měl úplně fialový nalitou krví a ze špičky mu tekly první kapky touhy. Stejně vlhká byla i Viktorie, která ho roztřeseným hlasem pobídla, aby už jí ho tam prostě vrazil.
Ruda se nenechal dlouho pobízet a už jí tu svou tlustou kládu šrouboval do pičky. A přesně podle jeho představ se Viktorie prohýbala a hekala, než jí to tam narval celého. Potom začal pěkně přirážet a s požitkem ji držel za prdel nebo za vlasy. Zezadu vždycky byla jeho nejoblíbenější poloha. Nádherně v ní klouzal a přirážet až na dno. S každým přírazem Viktorie prudce vydechla a její výkřiky se rozléhaly až k lesu. Na osamělém poli, kde byli sami, ale ve skutečnosti je tam mohli kdokoliv vidět, to bylo neskutečně rajcovní. Ruda cítil, že bude asi brzo stříkat, protože Viktorie měla krásně staženou pipinu. Navíc jí nenápadně strčil prst do zadečku a to mu pomohlo k tomu, aby se udělal. Povedla se neuvěřitelná věc, když Viktorie vyvrcholila zároveň s ním, a vykřikla tak hlasitě, že jí odpověděli vrány na vysbíraném poli.