Jednoho pěkného dne jsem se vydala po náročném týdnu do Plavecké haly, uvolnit ze sebe všechno napětí. Převlékla jsem se do plavek a šla do bazénu. Jakmile jsem vešla a prohlídla si kolik tu je lidí, odložila ručník a všimla si jednoho kluka, delší hnědé kudrnaté vlasy, pěkně vypracované ruce a bříško a nádherné hnědé oči, které se teď zabodávaly do mých a prohlížely si mě docela okatě, až jsem byla v rozpacích. Pokračování textu Mrdačka v sauně
Super trojka
Stojím před hezkým domem na kraji města. Tomuto okamžiku předcházela dlouhá komunikace na netu, nejdříve hledání, pak dopisování a nakonec zůstal pár, Marek a Martina.
Zvoním, během čekání se mi v hlavě přehrávají naše debaty o zapojení se do milování s tímto párem a hlavně nabídka zkusit to s oběma najednou. Chvilku se nic neděje, pak se dveře otevírají a na prahu stojí ona, přesně podle zaslané fotky. Je v županu a tak není pochyb že dnes neodejdu neukojen. Pokračování textu Super trojka
Kámoši
Seděla u počítače, v místnosti už byla skoro půl hodiny sama. Věděla, že už i ona měla být pryč, ale vrátná zřejmě zaspala a tak tu mohla sedět i dál. Konec konců spát se jí ještě nechtělo, a zítra mohla být v posteli klidně do odpoledne. Tak kam spěchat? Pokračování textu Kámoši
Nepolíbená
Díval se na ní, seděla tam každý den. Každý den na stejném místě, ve stejnou dobu a stejným způsobem.
Půvabná dívka, obklopena zelenými krásami lesa, seděla na hnědém staletém pařezu obrostlým měkkým mechem. Své dlouhé štíhlé a jistě hedvábné nožky měla ponořené v potůčku. Nevadil jí chlad, kterým tento horský pramen objímal její nahou pokožku. Sluneční paprsky prosvitující vysokými stromy hladily její obličej, jenž měla připraven na každý jejich dotyk. Pokračování textu Nepolíbená
Ó jak bych si zašukal
Je teprve pondělí a já si už pěkně dlouho nezašukal a asi ještě dlouho nezašukám. Pěkná nuda a já přemýšlím, kde sehnat nějakou tu kost, co by se dala projet, když v tom zazvoní telefon. A je to tady, výjezd do malého baru, kde se pokazil automat. No aspoň mi to rychleji uteče. Jen doufám, že tam bude opět ta hezká číšnice, co se mnou minule flirtovala. No jasně, je tady, ona je to dokonce paní majitelka. Super postava,pěkné kozy, blond vlasy, jen na ni skočit. Vybírám zaseklé mince z automatu, když mě chytá za ruku, a říká: Pokračování textu Ó jak bych si zašukal
Cestování
Sluníčko si s ní nejspíš pohrávalo stejně jako se mnou a rozehrávalo jí v hlavě jistě nějaké lechtivé představy. Neměla na sobě sice oblečenou sukni, jako ty krásky z ulice, ty upnuté kalhoty jí však také velmi slušely. Byly bílé a těsně obepínaly její..
Čáry máry
Dorazily jsme do té osady za šera a hranice na prostranství pod skálou už hořela, plameny šlehaly aspoň tři. metry vysoko.
V kruhu tam sedělo kolem dvaceti lidí, převážně dvojice, ale i několik mužů sólo. Jeden z nich brnkal na kytaru a zpíval příjemným hlasem Babičku Méry.
Měl husté, tmavé vlasy, barevně kostkovanou košili s vyhrnutými rukávy, na hrudi rozhalenou, v porostu chloupků se mu na řetízku pohupoval lesklý přívěšek. Pokračování textu Čáry máry
Nicotka
Vsunula prsty do kalhotek. Sotva sklouzly ke kotníkům, zkřížila náhle paže přes ňadra a zajíkle vyhrkla. „Vy se chcete jen dívat, Adame?“ „Co když tě zklamu?“ zatykal jsem jí. „V tom případě bys měl smůlu…“ Hodil jsem za ní aspoň košili, zbavil se kalhot. Chytla moji ruku.. Pokračování textu Nicotka
Vzrušení
„Tak ahoj a zítra v deset tě čekám na nádraží,“ končil Petr náš telefonický rozhovor.
Moc se těším,ale nevím,jestli nezaspím.Stávat v pět ráno to je pro mě pohroma.Ale přidu určitě,třeba i stopem,sychrovala jsem se, kdybych opravdu zaspala. Pokračování textu Vzrušení
Kukuč
Slunce pražilo v srpnovém podvečeru a já jsem se s partou kamarádů vydal stanovat k nedalekému rybníku.
Vyzbrojeni kytarou, basami s pivem a nezbytným vercajkem pro tramp, podařilo se nám do západu slunce nejen nanosit dříví, postavit stan, ale i sbalit nedaleko se opalující blondýnu. Pokračování textu Kukuč