Lahvička

„Tak už to otevři?“

„Vždyť je teprve šest, ty vole!“ namítl jsem.

„To máš jedno,“ podpořila svůj návrh Kája, „aspoň to rozproudíme.“

A tak jsem poslechl a otevřel lahev vodky. Byli jsme na ni čtyři, my dva, můj kámoš Hynek a Kájina kámoška Gabča. Vypili jsme ji během hodinky, možná ani to ne a už jsme otevírali další.

V polovině druhé vodky mě napadlo, co kdybychom si zahráli flašku. Nikdo kupodivu nebyl proti. Netrvalo dlouho, co jsme byli všichni ve spodním prádle a střídavě jsme se líbali všichni a šahali na sebe na různých místech.

Pokračování textu Lahvička

Holka ze skladu

Pokukovali jsme po sobě už několik dní. Dělala ve skladu a já jí viděl jen jednou za den – na obědě. Zjistil jsem si, že se jmenuje Tereza. Nebyla vysloveně krásná, ale rozhodně byla zajímavá. Nebyla štíhlá, ale ani ne baculatá, byla o dobrých patnáct centimetrů menší než já. Hnědé oči, blond kudraté vlasy, které ve výsledku tvořily neforemné afro a jemná tvář s malým nosíkem a úzkými rty.

A když jsem ve čtvrtek šel v osm třicet na pauzu, musel jsem si ještě odskočit na toaletu. Když jsem si umýval ruce, otevřely se dveře a na prahu stála ona. Koukali jsme na sebe beze slov. Voda mi dál tekla na zkamenělé ruce. Ona se jen usmívala.

Pokračování textu Holka ze skladu

Neuvěřitelně žhavé setkání

Měl jsem odjet na pracovní konferenci a žena se mnou nespala už měsíc. Nepomohl ani argument, že budu většinu víkendu pryč. Hned si vzala vytahané tričko a staré tepláky, přes které bych se k jejímu tělu probojoval jedině s její pomocí. Svírat v rukou náznak prsou skrytých pod žmolkovitým krunýřem mi vzalo i tu poslední chuť.

Ráno jsem ani neměl náladu dát jí pusu na rozloučenou. Taky mi to vyčetla v textovce, jakmile jsem zavřel dveře. Vypnul jsem soukromý mobil a hodil ho do kufru. Celý víkend si na něj nevzpomenu.

Pokračování textu Neuvěřitelně žhavé setkání

Rozloučení

Jednoho podzimního večera jsem byl na cestě z práce domů. Šel jsem po ulici a potkal poloopilé mladíky. Už jsem se těšil domů do postele, ale netušil jsem, co se mi stane.

Byl jsem skoro doma a všiml jsem si siluety ženy, která šla proti mně. Jediné co jsem na tu dálku poznal bylo, že je menší postavy. Pomalu jsme se k sobě přibližovali a já cítil, že se něco bude dít. Šel jsem dál a najednou to přišlo, byli jsme pár centimetrů od sebe.

Pokračování textu Rozloučení

Když se sen stane skutečností

Přicházím domů. Jsem stahaná z práce a doufám, že je můj milý doma. Obvykle chodí dřív, než já. Odemykám dveře domu a trošku mě zaráží tma, která je za všemi okny. Zavřu za sebou, klíče dám do misky a zouvám si boty. Když se pozastavím, uvědomím si, že domem něco krásně voní. Připadá mi to jako vanilka… nebo snad něco jiného? Věším sako na věšák a odkládám kabelku. Pak se zastavím na prahu obýváku. Vidím, že na jedné z poliček je nějaký černý kalíšek, s logem… No páni! Kde se to tu vzalo? Svíčka krásně voní. Když ji opatrně otočím, vidím nápis Coconut oil & jojoba. Opatrně nasávám tu vůni a pak, trošku omámená, se podívám na konferenční stolek. Leží tam nějaká větší šedá krabice. A je na ní nějaká obálka. Když přijdu blíž, zjistím, že obojí je černé a je na tom nějaký ornament. Nejdřív otevírám obálku a jsem dost napjatá. Na stříbrné tvrdé kartičce je napsáno:

Svleč se do kalhotek, vezmi krabici a přijď do ložnice. Pospěš si.

Pokračování textu Když se sen stane skutečností

Jablečný sad

V nádherné otevřené krajině byla usedlost. Přišla jsem tam jako mladá dívka, měla jsem zde začít pracovat jako služebná, on tam dělal podomka a kočího. Byl vysoký a urostlý. Jednou ráno jsem šla do sadu pro jablka, on tam prořezával stromy. Zeptal se mě, co s těmi jablky budu dělat. Odpověděla jsem na to, že napeču buchty k obědu. Nabídl, že mi jich pár setřese, ať nastavím sukni. Já jsem se styděla, protože jsem neměla spodničku. Přesvědčil mě, že když bude na stromě, nic neuvidí. Za chvíli jsem měla sukni plnou jablek a ruce tak nebyly volné. Musela jsem držet sukni, abych je nerozsypala. Slezl ze stromu a povídal, že nesmím tu sukni pustit, nebo se mi ty jablka vysypou na zem. Poklekl přede mnou a začal mi hladit nohy, potom je začal líbat.

Pokračování textu Jablečný sad

Nejlepší přátelé

Ariel se s heknutím svalila na postel a zahihňala se, když se nad ní Ben sklonil. V podvědomí věděla, že je opilá a dělá věci, kterých bude ráno nejspíš litovat, teď jí to ale bylo jedno, teď se cítila příjemně. Obklopovala jí Benova přitažlivá vůně – kolínská, cigaretový kouř a opar alkoholu – a mísila se s vůní jeho hormonů. Testosterony, oxytociny, feromony, dopaminy a spousta endorfinů se vznášely ve vzduchu a lepily se na ni snad ještě lačněji, než její kamarád.

Pokračování textu Nejlepší přátelé

Na návštěvě u tety

Moje teta je o víc jak 20 let starší než já. Já jsem těsně za pubertou, i když někdo tvrdí, že z ní nikdy nevyrostu. Teta je od přírody obdařená. Je trošku při těle, a hlavně, má velká prsa. Strašně mě přitahuje, ale jak to tak bývá, myšlenky na ní jsou jen myšlenky, sen. Častokrát na ní při masturbaci myslím a představuji si, jak se někde v koutku potají milujeme. Čas od času zajedu k ní domů, většinou se tam sejdu ještě s bráchou a slavíme buď něčí narozky nebo vánoce. Takže se s tetou vídám tak třikrát do roka. Těsně před tím, než tam jedu, na ní myslím, jak se ke mně v noci přikrade, svlékne si noční košili a přilehne si ke mě. I tentokrát jsem měl ty myšlenky. Poprvé však nezůstalo jen u nich.

Pokračování textu Na návštěvě u tety

Panelák

Dělat ve výškách pro mě nebyl nikdy problém. Na stavbách děláme pořád na lešení nebo dokonce na střechách. Ale když naše firma dostala zakázku na zateplení paneláku, nevěděl jsem, kolik pater budeme muset vyšlapat, abychom dosáhli horního patra.

A tak v to pondělí, kdy jsme přijeli na stavbu, mi spadla čelist a narazila na tvrdý beton, na kterém jsem stál. Díky bohu postavil lešení subdodavatel. Ušetřilo nám to práci. Nejsem si jistý, jestli bych vůbec byl schopný, abych vůbec stál v dvacetimetrové výšce bez zábradlí a stavěl lešení. Na to bych asi neměl koule. Už takhle to bude docela brutální.

Pokračování textu Panelák

Irena

S manželkou Irenou jsme neměli žádný bujarý sexuální život. Za těch pár roků, které jsme strávili spolu, jsme spolu spali jen čtyřikrát. Člověk by si řekl, že si počet aktů nebude počítat, ale když se sexu dočká jen jednou za čas, tak si počet zapamatuje a vryje se mu do paměti jako rýč do kypré hlíny.

Nebyl jsem z toho nadšený, ale byl jsem spokojený s naším soužitím a víceméně mi náš stav vyhovoval. Jistě, více sexu by jistě našemu vztahu prospělo, ale oběma nám to vyhovovalo, i když jsme o tom nikdy nemluvili. Sem tam si to udělat sám na záchodě mi nedělalo žádný problém.

Pokračování textu Irena

Tyto stránky obsahují materiál s erotickou tématikou. Pokud vám nebylo 18 let, prosím, nevstupujte.