Občas se to stane. Někde trávíte celou noc, pijete, tancujete, milujete se… Čas letí a vy ho nevnímáte. Všechno se tak střídá. Jen ztěží uchopíte jednu radost, uletí vám druhá. Všechno se točí, hluk, hudba, smích, pláč, hovor. Najednou to všechno proletí v obrovské spirále někam dolů. Podvolíte se tomu s takovou lehkostí až vás to překvapí. Uleháte a je to krásně měkké… krásně měkké! Snad ještě něco se stane a pak… zavřené oči… usínáte.
S mírnou bolestí otočíte hlavu. Možná je ráno, ale to vás tak nezajímá, jako spíš to kdože to vedle vás leží. Zatím vidíte jen blonďatou hřívu, jinak je celý zbytek pod peřinou. Vstávat se vám moc nechce. Ale zjistit kdeže to vlastně spíte, to by jste měl! Pomalu se nadzvednete, tak aby vás nebylo slyšet. Jenže postel samozřejmě zavrže. Hm, vůbec to tady neznáte. Navíc jste nahý a vůbec nevíte kde máte oblečení. No nic, jednou to udělat musíte. Odhrnete peřinu a chcete vstát.
Najednou vás něco připlácne zpět. Připlácne, ne položí. I v té rychlosti si uvědomíte rozdíl mezi těmi dvěma slovy. A právě v tom rozdílu pochopíte svou neblahou situaci, ve které jste se neblaze ocitl. Chvilku se ani nehýbete. Ale když vedle vás nezaznamenáte žádný pohyb, (Podívat se tam, se samozřejmě bojíte) odvážíte se vstát znova. Tentokrát obezřetněji. Jenže, právě když sedíte a máte nohy na zemi, objeví se statná paže a vrátí vás zpět do horizontální polohy. Ale jakoby to nestačilo, objeví se před vámi obličej. Trošku zbrunátnělý, zřejmě alkoholem, a při troše dobré vůle snad i sympatický.
„Ahoj.“ Prohlásíte nesměle a napadne vás předstírat, že potřebujete na záchod. Po takovém mejdanu, jako byl včera, není na nic jiného myšlenka. Jenže.
„Nikam se nežeň, brouku. Celou dobu mi vykládáš, jak miluješ S/M a teď chceš pláchnout?“ Hlas je poněkud hrubší ženy, ale hlavně jde o zneklidňující obsah.
„Já?“ Otázku kladete opatrně. Protože pohled na vypité láhve šampaňského vás upozorní, že to co na vás teď leží, může mít pravdu.
„Ty.“ Zní to jako tečka za hotovou věcí. A také ano. Rázným pohybem odhodí peřinu. Žena vás zhodnotí pohledem znalce, od hlavy k patě. Pak sáhne vedle postele a zkušeným pohybem vám nasadí pouta. Cvak, cvak. Vaše pravá ruka je, nejspíš navždy, připoutaná k pelesti. Klíček totiž letí obloukem z otevřeného okna. Upřímně řečeno, nemáte ani nato, aby jste protestoval.
„Teď tu vydrž, za chvíli se vrátím.“ Pohodí hřívou a kupodivu ladnou chůzí nahé nymfy odejde. Ležíte připoután k posteli, nahý, navíc u otevřeného okna, kterým proudí čerstvý ranní vítr. Tak trochu chladnější. Díky tomu, vám ta chvíle „za kterou se vrátí“ trvá nejméně hodinu.
Přišla. V černých, hluboce vykrojených, kožených kalhotkách. Navíc se zipem v rozkroku. Jednoduchá, taktéž černá, podprsenka. Blonďaté vlasy měla stažené dozadu, zavázané černou páskou. Koženou. Jak jinak. V ruce měla bič. Zdá se vám to jako úryvek z filmu. Švih!
Ostrá bolest napříč hrudí vás opravdu probere.
„To aby ti bylo jasný, že to myslím vážně. Teď už ten bič nepoužiju.“ Na důkaz svých slov bič opravdu odloží. Přistoupí ke mně, nahne se svými ústy k mému obličeji na vzdálenost asi tak deseti centimetrů.
„Od této chvíle jsi můj osobní sexuální otrok. Jsem invalidní důchodce, takže se ti mohu stoprocentně věnovat každou minutu, každý den, každý měsíc. Najíst dostaneš a o hygienu se nestarej.“
„Ale já musím do práce!“
Podívala se na mě naprosto bezelstným a odzbrojujícím úsměvem: „A proč? Teď patříš mě.“ Pak otevřela zásuvku toaletního stolku a vytáhla nové chirurgické rukavice. Demonstrativně si je natáhla. Instinktivně jsem stáhl obě půlky k sobě, pro jistotu jsem si na svůj anální otvor položil i ruku. Jen se usmála. Popadla mě za volnou ruku a bravurně ji přivázala k pelesti. Stejně bravurně mi přivázala i nohy. Sakra, já celou tu dobu spal vlastně v pasti! Vždyť to bylo hotová gynekologická postel! Mohl jsem jen zoufale sledovat, jak vytahuje něco, co vypadalo jako gel.
Zatmělo se mi před očima, když mě strčila do análního otvoru prst, pak dva, nakonec i tři. Nebylo to zas tak hrozné. Ale i tak jsem ji děkoval, když místo kontrole tělesných otvorů přejížděla kluzkou rukavicí můj penis. Ten se pomalu probouzel k životu. Viditelně ji to potěšilo. Chvíli si s ním hrála a pozorovala jak se kroutím v pevných poutech. Zatímco se věnovala mému nástroji, jak říkala, druhou sáhla pro vibrátor. Potřela ho gelem, kterého měla snad desetikilový kbelík. Napadlo mě, že jsem osobně nikdy neviděl ženu používat takovou hračku. Navíc jsem, ač připoután, měl velice dobrý výhled. Sundala si podprsenku. Prsa, která se objevila, stála fakt za to. Něco tak obrovského jsem ještě neviděl. Pustila můj penis a chytla si pravé ňadro a začala je mnout. Přetékalo ji mezi prsty. Vzala ho, a dotýkala se jím mého těla. Trochu mi však při té podívané uniklo kam se ztratil ten vibrátor.
Bohužel se blížil k mému zadku. Nepředstíraně jsem zakřičel. Chtěl jsem se vytrhnout z pout. Přeci to neudělá. To nemůže! Můj pocit nepopíšu… ale ocitl se tam. Pro mě přestala legrace.
„Pusť mě! Okamžitě mě pusť!“ Rozhodně se přestala usmívat.
„Tak ty mě budeš odporovat! Jsi otrok! Navždy otrok!“ Rychle mi odvázala nohy a velkou silou, přes můj zoufalý odpor, mi je dala téměř za hlavu. Přivázala mi je k pelesti.
„Za neposlušnost trest! Pamatuj si to a opakuj: Za neposlušnost trest!“ Mlčel jsem. Vzdorovitě. Co největší silou jsem se zkoušel vyprostit. Zřejmě nějaká plácačka mi přistála na odhaleném zadku.
„Opakuj: Za neposlušnost trest!“ Trvala na svém. Nesměle jsem to po ní zopakoval.
„Otrok odpovídá zřetelně a nahlas! … Pět ran.“ Suše oznámila na závěr. Pevně mě chytla genitálie. Opravdu pevně, až jsem vyjekl. Vysázela mi oněch pět ran se strojovou přesností.
„Za neposlušnost trest!“ Skoro jsem zařval. Vypadala spokojeně. Rozepnula si zip u kožených kalhotek. Pak mi odvázala nohy. Bezvládně spadly na postel. Stoupla si nade mně.
„Dostaneš napít.“ Spustil se vodopád. Snažil jsem se uhýbat, ale příliš to nešlo, díky mým připoutaným rukám, které bránily v pohybu. Její moč po mě stékala a ona si dřepla nad má ústa.
„Teď hygiena. Lízej otroku.“ Neodporoval jsem. Byla ke mně zády a ve svých rukách pevně svírala mé přirození. Za neposlušnost trest. A tohle opravdu bolí. Jazykem jsem se zabořil do její kundy. Jinak se to nazvat nedá. Nevím jak dlouho to trvalo, jenom vím, že ta erekce a to vzrušení, které jsem začal pociťovat, jsem nikdy před tím nezažil. Čekal jsem, že něco udělá, byl jsem opravdu vzrušen a zoufale jsem prosil o její dotek. Ať udělá cokoliv. Bože! Chci ji, toužím po výstřiku. Viděla to na mě. Se sadistickým výrazem mi opětně přivázala nohy k posteli. Ještě na chvíli si hrála s mým penisem. Už, už se to blížilo. Úplně jsem cítil jak sperma postupuje k vrcholu sopky. Náhle přestala. Usmála se. Pak odešla.
Šílel jsem! Křičel jsem. Volal zpět. Nic. Za dlouhou dobu jsem vyčerpáním zmlkl. Jen tiché vrčení vibrátoru v mém zadku pokračovalo dál…