Vždycky mě přitahovaly pořádný macatý zadky. Modelky jsou sice fajn na koukání, ale když je ženskou za co chytit, tak cítím, že nemusím mít strach popustit uzdu své vášnivosti, abych ji snad neroztrhal, a můžu si užít pořádně tvrdý šuk. Kolikrát mám pocit, že si o to některé ženské vyloženě říkají. Když se předkloní, jak by na mě křičely „pojď, vezmi si mě a pořádně mi to udělej“. A do toho mi ještě můj tvrdnoucí kolík napovídá „tak jdeme na to, na co čekáš? Přece vidíš, jak se ti nabízí.“
Někdy je skutečně těžké odolat. Zvláště přes léto, když by stačilo jen zvednout sukýnku a zabořit péro do rozmáčené kundy. Postupem času ale zjišťuju, že vyšpulený zadek opravdu kolikrát znamená pozvánku tvrdému zásunu. Jak jsem starej, tak jsem blbej – zjistil jsem to až nedávno. Ale lepší pozdě, než vůbec.
Byl jsem pomáhat na baráku jednomu známýmu a tam se o naše žaludky starala jeho paní, ženská krev a mlíko. Opravdu ji nebylo možné přehlédnout. Vždy když proplouvala s tou svojí zadnicí kolem mě, měl jsem cukání v ruce, abych si tu nádheru poplácal. Horko těžko jsem odolal. Tedy ze začátku. Pak jsem se ale zvednul, že pomůžu uklidit nádobí a tím jsem se dostal v kuchyni do její těsné blízkosti. Nechtěně, no, vlastně spíš chtěně, jsem se o ni otřel a pták mi v tu ránu stál v pozoru. Když strkala zbytek masa do trouby a na dosah ruky se mi nabídl její poddajný zadek, neodolal jsem pokušení a zabořil do něj prsty. Čekal jsem¨cokoliv, čím by mě poslala do patřičných mezí. Stal se ale pravý opak. „Tak na co ještě čekáš?“ Sykla ke mně přes rameno.
To byla výzva. Zvednout sukni a stáhnout kalhotky trvalo chvilku, ještě vydolovat péro z kalhot a už jsem se mohl pokochat nádherně mazlavým zásunem. Oběma na unikl slastný vzdech, ale jinak jsem se museli krotit, abychom na sebe neupoutali pozornost. Užíval jsem si divoké vymrdávání mlaskající kundy stejně jako masírování masitých půlek. Krásně se mi vlnily před očima. Pevně jsem tu nadrženou kurvičku svíral v bocích a bušil do ní celou vahou, seč mi síly stačily. Ona se s vykulenýma očima hryzla do předloktí, ale i tak jí sem tam nějaký přidušený vzdech uniknul. Ovšem daleko největší hluk tropilo plácání mých slabin o její zadek.
A právě asi to přilákalo nečekaného pozorovatele našeho dovádění. V jednu chvíli jsem zvednul a hlavu a ve dveřích kuchyně spatřil Markétu, dcerunku paničky, kterou jsem právě kvapným tempem uspokojoval. Markéta byla prakticky dokonalou kopií své matky, macatá ne příliš ani málo, jen prsa měla ještě znatelně pevnější. Dívala se na mě i mého docela udělaného parťáka s tichým úžasem. Rukama si bloudila po těle jakoby na něm nemohla něco najít. A když to ve svém klíně našla, zarazila se a zpříma mi hleděla do očí. Vyměňovali jsme si tiché pohledy zatímco jsem pumpoval semeno do její mámy.
„Karle? No kde jseš?“ Ozvalo se zvenku. „Už jdu, musel jsem si jenom odskočit,“ zavolal jsem na chlapy, zapnul rychle poklopec a vyběhl za nimi. I Markéta bleskově zmizela. Ještě ve futrech jsem se ohlídl a viděl nádherně rozmrdanou kundu, ze které vytéká pěkně viditelná stružka spermatu.
Asi hodinu dvě jsme zase pracovali, popíjeli pivo na zahnání žízně, když jsem si musel skutečně odskočit. Ale než jsem stihl odbočit k záchodu, zahlédl jsem na chodbě Markétu, jak na mě krátce a kyne a pak rychle mizí v jednom z pokojů. V prvé chvíli mi nedošlo, co může chtít. Nahlédl jsem do onoho pokoje a spatřil nádhernou, bílou prdelku, už nachystanou k ošukání. Dokonce i vlhké kapičky na kundě bylo možno na první pohled zpozorovat. Kalhotky na kotníku levé nohy vypadaly moc roztomile.
Už když jsem k ní přistupoval, lovil jsem svého čuráka z kalhot. „Nešetři mě, nejsem z cukru,“ zašeptala a vzápětí svůj výkřik zatlumila zakousnutím do polštáře. Žádná předehra, žádné něžnosti. Zajel jsem do ní až po koule a hned začal mrdat. Opět to krásné kundí mlaskání a třepotání poskakujícího zadku. „Úúúúúha, to je krása …..máš perfektní kláduuu,“ hekala Markéta přerušovaně. I s dcerunkou jsem si výstavně zamrdal. Trošku mě zamrzelo, že ji nemůžu obdařit tak bohatou nadílkou jako její mámu, ale třeba jí to vynahradím někdy jindy.
„Ježiš, Karle, kde zase jsi? Tys na tom záchodě snad usnul?“ Doléhal ke mně smích z venku. Samozřejmě jsem jim nemohl říct, že jsem se na něj vůbec nedostal. Zbytek dne se mi pracovalo tak nějak lehčeji a když nám mamina nebo Markéta opět přinášely něco k snědku, vybavovaly se mi i ty nejjemnější detaily jejich skvostných zadků. Na tvář se mi pak vloudil slastný, přiblblý úsměv, který si chlapi vyložili po svém.