Marie přijela na nádraží a nikdo ji tentokrát nečekal. Byla ráda. Ani nepospíchala domů. Byl v ní takový divný pocit a potřebovala se ho zbavit. Proto šla od nádraží raději pěšky.
Měla strach, že to na ní Mirek pozná, nebyla si jista, zda se bude umět tvářit, jako by se nic nestalo. Proto setkání alespoň oddalovala. Ještě, že má s sebou jen tašku, sice trochu větší, ale ne moc těžkou. Náhradní prádlo, noční kosili a samozřejmě nějakou kosmetiku. Jestě si sedne na chvíli v parku na lavičku. Ne že by si potřebovala odpočinout, spíš uklidnit. Nikdy nepomyslela na to, že by měla být svému muži nevěrná, neměla to zapotřebí. Byla s Mirkem šťastná, dal jí vše, co potřebovala a jak to potřebovala. Ale včera, včera prostě podlehla. Jednání skončilo pozdě odpoledne, odešla na pokoj v hotelu a zavolala domů. Protože bylo krásně, šla se jestě trochu projít po městě a potom v hotelové restauraci povečeřela. Byla to snad náhoda, že si k jejímu stolu přisedli dva celkem sympatičtí muži. Nabídli jí sklenku vína, kterou s díky přijala. Bavili se dobře a slušně, žádné narážky na její samotu a opuštěnost. Druhou sklenku však už odmítla a šla si lehnout. Těšila se, že zítra se vrátí domů, do náruče svého Mirka. Milování s ním po nějakém, byť krátkém odloučení, bývá nejkrásnější. Právě, když se sprchovala, ozvalo se klepání na dveře. Rychle se, osušila navlékla si jen kalhotky a halenku a šla opatrně otevřít. Že by poslíček s nějakým vzkazem? Ale proč nezavolá telefonem? Zůstala udivená, když ve dveřích spatřila ty dva společníky od večeře. Každý držel v ruce láhev sektu a než
Marie stačila cokoliv udëlat, hrnuli se kolem ní dovnitř. “Omlouváme se, že jsme k vám tak vtrhli, ale bylo nám líto, že se má tak příjemně začatý večer předčasně končit. Tady je trocha pití a tady máme skleničky.” A Pepa vytáhl z kapsy tři číše, sebrané pravděpodobně v restauraci. Při tom rychlém sledu událostí se Marie nezmohla na pořádný odpor. Když chtěla něco namítnout, hned jí skočili do řeči. “Mrzí nás, že jste se už chystala do postele a my vás takhle, přepadli, ale pár minut s námi snad jestě vydržíte?” Odporu Marie si vůbec nevšímali, posadili ji do křesla a nalili víno. Zpočátku vedli nezávazné řeči, takže si Marie mohla myslet, že si přišli opravdu jen popovídat. Ale po chvíli začal Pepa z jiného soudku. “Abychom vám vysvětlili naše počínání, musíme se vám přiznat, že jsme obdivovateli vašich půvabů. Toužili jsme po vaší společnosti, a teď, když jsme konečně s vámi, bychom chtěli ještě víc!” “Máte kouzelná ňadra!
Takhle pod halenkou opravdu vyniknou,” přidal se Jarda a hned k Marii přistoupil a začal ji hladit na prsou. Pepa taky změnil stanoviště a přesunul se Marii k nohám: “A vaše kolena, nezakrývaná sukní, to je teprve krása! A co je výš, to je úplná pastva pro oči! A pro jazyk!” Marie na něco takového nebyla připravena, nikdy se nedostala do podobné situace. Chtěla se bránit, ale její odpor byl spíše náznakový, což muže podněcovalo k dalším důvěrnostem. Uvědomila si, že někde uvnitř se ozývá zvědavost a skrývaná touha. A tak nakonec povolila sevření kolen, aby se Pepa mohl dostat po jejích stehnech výš a výš. Cítila, jak začíná vlhnout, a to už ji definitivně přešla chuť k obraně. Ani si nevšimla, že Jarda vedle ní se odstrojil a teď k ní přistoupil zcela nahý a nabízel svůj úd jejím pohledům. Nad chlupatým pytlíkem se tyčil statný, tvrdý pyj. Prohlížela si ho se zalíbením, byl mírně prohnutý vzhůru. Vzala ho do ruky a přitáhla k ústům. Ne, takový klacek Mirek nemá. Nikdy jí nevadily rozměry přirození jejího muže, ale teď, když se jí nabízel ocas takových rozměrů, měla chuť ho vyzkoušet. S menšími potížemi ho vzala do úst, přeci jen nebyla na takové rozměry zvyklá, a začala jemně sát. Zatím Pepa jí už stáhl kalhotky a pilně se zabýval její mušličkou. Sál její pysky do svých úst. Bylo to neobyčejně slastné zvlášť, když jí Jarda jestě hladil prsa. Teprve teď se zmohla k většímu odporu, ale jen proto, aby si dopřála další slast. Lehla si do postele a nasměrovala Jardu, aby si lehl bokem za ni, roztáhla nohy a zezadu si zastrčila jeho klacek do kundy. Byla tak dobře připravená, že ji Jardův rozměrný čurák naplnil bez potíží. Pepův pyj si teď přitáhla ke rtům a jazykem začala pracovat na něm. Tolik slasti snad jestě Marie nezažila, cítila, že vyvrcholení se blíží každou sekundou. Jarda byl už taky skoro na vrcholu, opustil tedy vlahý a teplý otvor a tak přišel čas i pro Pepu. Otočil si Marii zadkem k sobě, ta si klekla a do vyšpulené díry jí vnikal teď zase Pepův kyj. Takhle to měla Marie vždycky ráda, Pepa dlaněmi jestě roztahoval její půlky, aby se dostal co nejhlouběji, aby Marie cítila na pyscích, jak na ni doléhá, jak přiráží… Na Marii to přišlo znovu a Pepa se snaží, cítí ty záchvěvy uvnitř pochvy a vzrušuje ho to tak, že musí opustit to vlahé lůno a vystříkne svou tekutinu Marii na záda. Ale Marie nemá čas vydechnout. Jarda jí cpe do pusy svůj tvrdý erotický nástroj, i jeho vzrušení dosahuje vrcholu a Mariina tvář je plná semene. Všichni svorně oddychují, je jim blaze a po chvíli se jdou společně osprchovat. Dopijí už poněkud teplý sekt a rozejdou do svých pokojů. Teprve teď si Marie vzpomněla na svého manžela. Má trochu strach, aby na ní Mirek nic nepoznal, aby se neprozradila, protože takovou slast, jako dnes, doposud nezažila. Nedá se nic dělat, musí domů. Stejně se už těší, jak ji Mirek obejme, těší se i na děti. Jen aby se neprozradila.