Ve třetím ročníku na gymnáziu jsme si se spolužákem a zároveň mým dobrým kamarádem Petrem vybrali jako povinně volitelný předmět programování. Bylo mi tehdy téměř 17 let. Před koncem pololetí jsme měli odevzdat nějaký větší program, který měl největší podíl na výsledné známce z předmětu. Já jsem měl na starosti vedení projektu a spíše jsem zadával jednotlivé části programu zbylým třem spolužákům s cílem sladit všechny tak, aby naše práce vedla zdárně ke konečnému výsledku.
Programování bylo v pondělí hned druhou hodinu. Jelikož jsem byl tenkrát ještě vystrašený a tudíž poctivý student, netroufal jsem si dovolit nějakou neomluvenou hodinu. Program se však musel chtě nechtě odevzdat a tak jsem popoháněl všechny „spolupracovníky“, aby mi odevzdali své části, což se mi také nakonec ještě před předchozím víkendem povedlo, až na Petrovu část. Petr byl nemocný a stonal u svojí babičky v Plzni, zatímco já jsem potřeboval věci, které měl hotové, nějak získat z jeho počítače u něj doma v našem malém městečku. V sobotu večer mi Petr zavolal, že se jeho nemoc protáhne o další týden a že budu muset jít k nim domů a nahrát si chybějící části programu z jejich domácího počítače.
V neděli v podvečer jsem se tedy vypravil k Petrovi domů. Doma byla jenom jeho matka, protože malá sestřička zůstala s ním u babičky v Plzni. Otec s nimi tenkrát již nežil, ale myslím, že Petrovi rodiče nebyli ještě rozvedeni. Věděl jsem, že mají počítač z nedostatku místa v panelákovém bytě v ložnici, protože jsem tam s ním už celkem mnohokrát po škole byl, a tak mě nevyvedlo z míry, když mi Petrova matka poté, co jsem ji řekl proč jsem přišel, ukázala cestu do ložnice s tím, abych si z jejich počítače nahrál, co potřebuji. Šel jsem tedy tam, následován Petrovou matkou, která něco šila na šicím stroji, který byl hned vedle počítače.
Když jsem byl už skoro na odchodu, řekla mi jeho matka, jinak ještě zachovalá štíhlá a v obličeji sympatická žena ve věku něco přes 40, že koupila Petrovi k narozeninám novou bundu za 3.000,– Kč a že doufá, že se mu bude líbit a udělá mu tím radost. Dodnes si pamatuji, jak jsem tenkrát prohodil hloupou poznámku, že mít já takové peníze, koupil bych si konečně větší pevný disk do počítače. Petrova matka mi s pousmáním odpověděla: „No jo, Ty taky pořád jenom myslíš na Ty počítače, viď?“, přičemž se na konci rázem zvážněla. To když jsem se na ní podíval a naše pohledy se setkali. Uvědomil jsem si, že je to opravdu ještě krásná žena a nevěděl jsem, co mám najednou dělat. Koukal jsem se na ni stejně upjatě, jako ona na mě a nevěděl jsem, mám-li uhnout pohledem či ne. Byl jsem tehdy ve věku, kdy každá holka o kterou jsem se zajímal řešila, co je trapné a co ne, atp.
Uvědomil jsem si také, že sedíme vedle sebe na židlích tak dva metry vzdálených a hlavou se mi honily všelijaké podivné myšlenky. Jejich tajemnost, neznalost, záhadnost a ještě cosi jiného byly přesně ty věci, které způsobily, že se můj pyj začal topořit. Myslím, že si toho Petrova matka nejspíše nevšimla. Ticho už bylo opravdu nemožně dlouhé a tak jsem chtěl ze sebe vysoukat nějakou odpověď. Začal jsem koktat: „No, nééé, teda, no.“ Na víc jsem se už nevzmohl. Petrova matka si toho všimla, přisunula si židli blíž k té, na které jsem seděl já a řekla: „Nemusíš nic říkat“, přičemž mě začala dávat umělé dýchání které nemělo konce. Do té doby jsem v životě až na pár nesmělých pus nic takového nezažil. Vlastně mě tehdy naučila, co je to francouzské líbání, ale to byl jenom takový malý začátek. Dala mi moje nemotorné ruce za sebe na záda a naznačila mi jimi, abych jí rozepnul všechny knoflíčky na blůzce, které jsem si předtím ani nevšiml. S několika zádrhy jsem ji rozepnul. Byl jsem pořád vystrašený z neznáma tak jsme se zase dlouho dál jen líbali, což se Petrově matce asi líbilo, když to hodnotím z dneska. Po zase docela dlouhé chvíli mi zajela rukou pod tričko a hladila mě pod ním, kde se jen dalo. Můj pyj už byl ve svém největším stavu a toto vzrušení mě donutilo udělat takovou drzost, jak jsem to tehdy považoval, že jsem s velkými obtížemi nakonec úspěšně rozepnul Petrově matce podprsenku. Zareagovala tak, že si sundala blůzku a já jsem nemohl jinak, než z ní stáhnout její podprsenku a chytit rukama její ňadra, která byla ještě docela pevná a odhaduji, že to mohly být určitě čtyřky. Odtáhla se ode mě a byla udýchaná z dlouhého líbání. Podívala se mi nakrátko do očí a prudce se na mě zase přisála. Ihned mi pak začala rozepínat poklopec a začala mě tlakem ruk vybízet k tomu, abych se postavil. Sotva jsem to stihl, celý zkoprnělý, udělat stáhla ze mě kalhoty i slipy a postavila se k mému tělu tak blízko, že jsme se dotýkali snad největší možnou plochou. Můj pyj ji tlačil do podbřišku a já v sobě našel odvahu, rozepnout jí knoflík u kalhot, které měla na sobě.
Jakoby na to čekala. Bleskově si u nich rozepnula zip a za další okamžik už leželi na zemi pod námi. Ani nevím, jak to se mnou udělala, ale během okamžiku už jsem ležel na zádech manželské posteli, která byla po celou dobu za námi, ona vedle mě na boku a pomalu mi stahovala předkožku z pyje, jehož špička už byla mírně navlhlá. Šáhl jsem ji tedy na kalhotky a zjistil jsem, že jsou vlhké. To jsem, i přes mou víceméně úplnou dosavadní nezkušenost, věděl, že je dovoleno vše. Zajel jsem jí rukou pod kalhotky a prvně v životě prozkoumával dotykem ženské přirození. Petrova matka po opravdu dlouhé době ticha řekla skoro rozkazem: „Sundej mi je!“. S její pomocí jsem to také ihned udělal a ona si sedla na mě, zvedla mě k sobě a stáhla ze mě prudce tričko, div se neroztrhlo. Poté jsem si lehnul samospádem na záda, Petrova matka na mě a přetočili jsme se o 180°, takže jsem byl teď nahoře já. Jednou rukou jsem jí hladil bok a druhou stranu jejího velkého prsu.
Byl jsem už tak blízko toho, o čemž jsem snil dobré čtyři roky téměř každou noc a po čem sem toužil úplně každý den. Z důvodu poznamenání sexuální výchovou jsem se ale bál toho, že by mohla otěhotnět, takže to trvalo dalších pár minut, než jsem se dovážil říct: „Můžu?“ Petrova matka se pousmála a opravdu vzrušeným hlasem odvětila: „To nech na mě.“ Zbrkle jsem se snažil do ní vniknou a samozřejmě jsem se nemohl trefit. Všimla si toho hned a trochu mě nadzvedla, dala jednu ruku dolu, vzala můj pyj, který byl už k prasknutí a navedla ho správným směrem. Začal jsem do ní pronikat víc a víc a stále jsem nemohl věřit, že právě dělám to, co dělám. Během několika minut velmi intenzivního milování jsem měl erekci. Poznala to. Já jsem si lehl vedle ní a i když venku už byla úplná zimní tma, bál jsem se otevřít oči. Snad deset minut jsme tam jen tak nehnutě leželi, když v tom mi jeho matka nejprve několikrát pohladila pyj od kořenu k žaludu a poté ho začala opět dráždit stahováním předkožky jako předtím. Snad za minutu už byl zase v pozoru, já jsem ležel na zádech a byl jsem v sedmém nebi, ačkoliv jsem koukal na tmavý strop, jehož malou část u okna osvětlovala lampa pouličního osvětlení. Chtěl jsem se otočit k Petrově matce na bok, ale než jsem pohyb dokončil, povalila mě zpátky na záda a začala si na mě sedat s tím rozdílem, že tentokrát držela můj pyj stále v ruce a už už ho zase zasunovala do svojí vagíny. Byl to zvláštní pocit. Cítil jsem se jako omilovávaný, když jsem viděl pohybující se siluetu horní půlky těla matky Petra a já jsem byl v ní! Tentokrát už jsem vydržel o poznání déle a když jsem začal trochu víc hekat, tak mi řekla: „Postav se ke kraji postele“. Postavila se na čtyři, roztáhla zadní nohy, krásný velký zadek vystrčila na mě tak, aby se mně co nejvíc přiblížila, takže měla kolena až na úplném kraji postele a dolní konce noh jí trčely kolem mých stojících do prázdna. Na nic jsem nečekal, nahmatal jsem letmo ústí její vagíny a hladce zasunul pyj dovnitř. Oba jsme hekali a Petrova máma začala i slabě křičet. Přiráželi jsem proti sobě instinktivně silou a nebylo snad nic na světě, co by nás mohlo zarazit.
Když jsem začal dýchat opravdu rychle a přitom stále víc zhluboka, Petrova máma nečekaně řekla. Pak ho vytáhni a nastříkej mi to na zadek. Odtáhla si jednu půlku a já jsem jí pomohl s druhou. Když jsem cítil, že jsem již těsně před, pořádně jsem ještě naposledy přirazil co nejvíc to šlo, trochu od ní odstoupil a souběžně jí položil ruku na druhou půlku, kterou si držela, slastí povykřikl a nastříkal jsem jí semeno přímo na řitní otvor. Svalila se na bok a nic neříkala. Stál jsem tam jak pověstné tvrdé „Y“ a dlouhou dobu se nezmohl vůbec na nic. Asi po deseti minutách jsem se odvážil zeptat na něco k pití. Řekla jen: „V kuchyni“. Vzal jsem si do rukou svoje věci, vytáhl z mechaniky disketu s tím, pro co jsem vlastně přišel a v kuchyni se ustrojil. Našel jsem tam minerálku, které jsem vypil snad litr a zmizel rychle pryč.
Vůbec jsem pak nevěděl, jak se mám chovat k Petrovi a bál jsem se pomyslet na to, že potkám někde na ulici v našem městečku jeho matku. Zanedlouho jsem to však nějak překonal a s Petrem jsme zůstali stejní kamarádi, jako doposud. O onom večeru jsem mu však nic raději neříkal. S jeho matkou se to nakonec taky vyřešilo, protože se o letních prázdninách odstěhovala za nějakým pánem i s Petrem a jeho malou sestřičkou do Plzně a do té doby jsem ji naštěstí nepotkal. U Petra jsem doma už do té doby také raději niky nebyl, akorát jednou, nedlouho po oné události, mi Petr jen tak mezi řečí řekl, že se jeho matka ptala, co je se mnou, že mě dlouho neviděla, což jsem rychle zamluvil.
S programem jsme nakonec uspěli až tak, že jsme všichni čtyři dostali na pololetním vysvědčení „Výborný“.